Móda, jak jsme ji, my dívky, znaly

Velice děkuji autorce za popis tehdejší módy. Mnoho vzpomínek mám podobných. Ztotožňuji se s Vlaďkou v odmítání nosit přešívané oděvy. Já jsem se těšila, až si budu vydělávat, abych si mohla konečně koupit jednobarevné šaty. A upřednostňuji je stále.

Ano, bylo to tak. V naší rodině naštěstí byla spousta "švadlenek", takže se leccos ušilo či přešilo doma. Mě osobně ty přešívané věci občas štvaly, nechtěla jsem je nosit, ale stejně jsem neměla na výběr. Nakonec jsme se se sestrou naučily šít samy a šily si i šatičky do tanečních. V životě se mi to pak hodilo, ušila jsem toho opravdu spousty. A nejen pro sebe. A přinášelo mi to i určité uspokojení, že to dokážu.