Děravé tepláky a upřímnost jsou největší zabijáci partnerských vztahů

Doma nosím tepláky, nebo jenom trenky a druhým nejčastějším oblečením je pracovní oblečení, které jsem si koupil z https://www.uvex-safety.cz/cs/ . Pořád něco dělám v garáži, nebo kolem domu, tak pracovní oblečení potřebuju. Nedokázal bych sedět celý den s manželkou doma a koukat na nějaké její oblíbené pořady televizi :-D .

Ano – nemoci jsou různé, znal jsem jednu paní, doslova krásnou ženu, která se oblékala podle poslední módy, byla to velice vzdělaná žena a známá a oblíbená v uměleckých kruzích a svůj život ukončila v garsonce zavalená odpadky až po strop a ve smradu z výkalů a alkoholu. Diogenův syndrom je porucha charakterizovaná extrémním sebezanedbáváním, patologickou nepořádností (špinavou domácností, „bordelářstvím“), sociální izolovaností, apatií, nutkavým kompulzivním hromaděním (věcí či zvířat) a nedostatkem ohledu k postoji druhých.

Slyší až moc dobře jako vždy. Má rád všechno hodně nahlas. Pečovatelský typ jeho přítelkyně byla, ale poté, co se k ní začal chovat jako ke mně, se s ním rozloučila. Byt byl její, tak co. Od té doby hygienu zanedbává vehementně a každá by se u něj otočila hned mezi dveřmi. Není schopen se už postarat o nejzákladnější věci. Vyběhali jsme pečovatelský dům, už byl na řadě, nechtěl tam. Teď se jeho stav zhoršuje, svéprávný je, nikdo s ním nehne.Děti pracují na směny, přes město je to za ním a půl hodiny a to, v čem žije, je hrozné. Zdevastoval si to tam sám, nikdo z nás nemá zbytečné peníze na to, dávat to tam do kupy. Vše zničil. Občas mu půjčíme peníze, stále ztrácí věci, myslím tím doklady, klíče, kartu do bankomatu, pokusili jsme se tam uklidit, do tří dnů to bylo nanovo. Odpadky po celé sektorové, na zemi hromádky věcí, prádlo se povaluje po koutech. Není ani kam si sednout, všude špína, vyházel i lina a lustry. Vy jste pane Vrbo asi velký optimista. Ale zcela mimo obraz. Ne každý je normální a soudný jako Vy nebo já. Jsou i tací, kteří nejsou ani mladí, ani zdraví, navíc to mají v hlavě totálně vyhrabané. Zamlada to byl despota manipulátor a komandant. Šlo to dobře, nejdřív se starali rodiče, pak já, pak přítelkyně. Není schopen sám žít, navíc není zdravý. Člověk ho lituje, občas mu upeče, nakoupí, ale o rozvod žádal on, jako důvod uvedl, že nejsem ochotná doma všechno dělat sama, já na to kývla, protože to byla pravda. Takže má co chtěl. Teď bohužel nemá svoje přívržence, rodiče, přítelkyni, kteří ho vždy podporovali. Odvrátili se od něj všichni příbuzní. Smutný konec frajera, který měl teorii života v malíku. Ale ta praxe. Ta praxe

Paní Kopecká, tak Vám přeji klidný život s vaším příležitostným přítelem a vašemu bývalému manželovi, aby třeba i on našel nějakou ženu, pro kterou bude potěšením mu uvařit, vyprat mu, třeba to bude pečovatelský typ ženy a prohodit s ním pár obyčejných teplých lidských slov o tom, co spolu viděli v televizi, protože se cítí být třeba už mnoho let osamělá a muž ji doma vyloženě chybí. A že se chodí váš bývalý manžel tak často koupat, tak ona bude brát za velkou přednost, mnoho mužů očistu těla totiž zanedbává, a bude na něj za to „hodná“. On si za to dojde k ušnímu lékaři, přestane se stydět za to, že hůře slyší (nikdo si bez příčiny přece nepouští nahlas televizi - rušilo by to v prvé řadě přeci jeho samotného) dostane naslouchátko (nebo si jen přidělá k televizi sluchátka), aby nikoho nerušil silně puštěnou televizí a na tom rozhádaném světě bude o pár lidí spokojenějších. Tak to má být.:)

Skutečně nevím, jak by se k tomu vyjádřil bývalý. Jelikož s ním nevydržela bydlet přítelkyně, žije nyní sám a řeší daleko prozaičtější věci. Jak si uklidit, nakoupit, vyprat. Teď si může stát v koupelně po libosti. Jak jsem to popsala, tak to probíhalo. Co by k tomu dneska řekl, asi to, že nevěděl, že nám to až tak může vadit. Když to vezmu kolem a dokola, zažila jsem s ním i daleko horší věci. A věřte, že každý den, kdy se vrátím do svého klidného domova, si toho vážím. I po těch letech

Paní Evo Kopecá, když jsem jen překopíroval část vašeho článku, tak jsem na tom chtěl dokumentovat, že právě ve všech těchto internetových, ale i opravdu identických vyjádřeních vždy slýcháme (čteme) jen jednu stanu, ale vždy existuje přece ještě ta druhá strana. Jak si má čtenář (posluchač) udělat obrázek o věci, když slyší jen jednu stranu. I usvědčený vrah vám může tvrdit, že to bylo jinak, že on je nevinný. :) Tak jsem z legrace jen suploval, jak by se k tomu vyjádřil třeba ten váš „bývalý“. Myslíte, že ten váš „bývalý“ by s vaším popisem událostí souhlasil? Celé jsem to udělal jen z legrace – byla to jen imaginace a s realitou to přeci nemělo nic společného – to jsem psal já – ne ten váš „bývalý“. Pokud Vás to nějak ranilo, tak se Vám omlouvám. :)

Díky...co bychom z toho v našem věku měli, kdybychom si vymýšleli....prostě si člověk při čtení článků vzpomene na ledacos že života a přidá tu zkušenost k tématu. Nemusí člověk se vším souhlasit. Ale neměl by ty osobní zkušenosti zpochybňovat, ani jejich autora napadat pro nevěrohodnost....stalo se mi, že jsem v diskusi na kterémsi serveru přispěla k tématu majetkového vyrovnání po rozvodu. To jsem si dala. K mé faktické poznámce, že dalo práci bývalého vyplatit, což byl jeho nápad, i když jsme brali stejně, jsem byla nechápu proč ne snad napadena, ale spíš vypeskovaná za svoji nesolidnost ve smyslu....kdovíkam ho chudáka vystěhovala. Koukala jsem jako spadlá z višně. V diskusi se sešli lidi, kteří mi to nevěřili. Někdy si říkám, zda to má vůbec cenu, někam tu zkušenost psát. Člověk to dělá proto, aby to někomu ve stejné situaci pomohlo. Možná je lepší PC vypnout a místo toho třeba umýt okna. V padesáti stát na začátku s prvním vlastním bydlením, navíc nezařízeným, není žádné terno...dneska jsem ráda. Byty stojí víc a víc, ještě, že to mám za sebou. Zdravotně mi ta honička za přivýdělkem neprospěla. Dneska už naštěstí umím odpočívat.

Paní Evo. Já Vám věřím každé slovo, proč by jste to sem jinak psala. Užívejte si svého bydlení bez jakéhokoliv omezování. Já to mám také tak.

Pane Vrbo....nikdo neměl nic proti tomu, aby se tatínek, z práce unavený, vykoupal a zalehl. Mohl spát třeba celý zbytek dne. To, že zalezl do postele rovnou po příchodu a jídle, že SI POUZE NA CHVILKU SCHRUPNE, aby potom, když normální lidi jdou spát, dělal rambajs v bytě a všechny rušil, když my jeho nerušili, přála bych Vám to párkrát zažít. A nic s ním nehnulo. V malém bytě není kam utéct. Něco jiného je barák. Zalezl by člověk do patra, a jakoby doma ani nebyl. Je to stejný nepoměr jako když kolegyně řekla při mém postesknutí, že jeden člen rodiny kýchá, kašle, má horečku......to jak jeden z nás onemocní, nesmí spát ve stejné místnosti...ano, dva bezdětní v baráku s více pokoji, než měli my...ti si tento luxus dovolit mohli. My ne. ... navíc tedy můj bývalý bral tolik, co já a doma s ničím nepomohl, neboť ani nic neuměl.....takže o nějakém živiteli rodiny zdaleka nemůže být řeč. Ale proč ne, zastal jste se unavených chlapů, beru. Teď jste mi připomněl známou. Dvojčata v kojeneckém věku, manželství haprovalo a už se o tom mluvilo. Takže přijeli nikoli zblízka nečekaně babička a děda, tedy rodiče toho pána. Přijeli, usadili se, pohráli si s dětmi...a čekali. Doma bylo uklizeno, teplé jídlo pro hlavu rodiny připraveno. Uplynula půlhodina, hodina, věděli, jakou má syn pracovní dobu....nic se nedělo. Vznesli tedy dotaz na mladou maminku. Jo, dneska je středa, to je asi v hospodě, to nebude dřív než v sedm. A to je takhle každej den? Každej ne, ale většina. Jinak ještě tak dvakrát týdně chodí k té a té známé. Rodiče v šoku. A proč s tím něco neuděláš? A co? Řekla. Mám děti zavřít doma a chodit ho vytahovat z hospody? A nebo ty děti po hospodách tahat? Akorát se budeme hádat. Jdu radši s nimi odpoledne na vzduch a když on se vrátí, tak mlčím. No. Rodiče totiž přijeli, že tomu prostě nevěřili. Pan Vrba si asi ale řekne, že ta šmudla doma se jistě celý den povalovala, nechala se živit a neměla pochopení na manželské radovánky. Ten pán o ně jednak nestál a jednak na ně neměl ani čas. Jo, rozvedli se. Jak jinak. To si chlap musí rozmyslet. On je velký rozdíl mít manželku a děti a být členem rodiny, ten člen si tu rodinu musí zasloužit, udržovat si v chodu, mít ji rád. Chovat se jako blbec a sobec - to není až tak velká práce - a to jeden lehko tu rodinu ztratí....

V lepší společnosti odcházel každý "do svých komnat", a byl klid. Tak tohle my dodržujeme.Manželka pere a vaří. Já opravují a jezdím. Když mě začne vychovávat, jdu do garáže. Jo, a já chodím s kolegou. Nicméně, zlatý časy, když jsme chodili do práce.