Ilustrace: Tomáš Polák. Poskytnuto portálu i60

Fejeton: Panu Času budiž poděkováno!

26. 9. 2021

Skvělý Samuel Beckett napsal „Slunce, nemajíc vyhnutí, svítilo na vše při starém“. Zaujalo mě to, především tedy otázka, nakolik se věci, tak jak se v životě lidském dějí, můžou ze shrnujícího nadhledu klenby vesmírné jevit stálými a neměnnými.

Fejetony Tomáše Poláka

Autor: Tomáš Polák

Hodnocení:

(5.1 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Granda Nekonata 25.12.2021 06:35

bravo, umíte dobře pobavit :-) díky

Marie Faldynová 28.9.2021 16:44

Těm zubům spadlým z balkonu se budu chechtat ještě za týden! Tuhle se mě brácha ptal, jestli bych se chtěla dožít stovky. Ptal se mě poté, co se kdesi v Jeseníkách sešel s trampy o padesát let staršími, než pamatujeme a sotva vylezli na boudu.

Dana Puchalská 28.9.2021 12:54

Líbí, líbí, líbí.... A pobavila jsem se. Děkuju.

Antonín Nebuželský 28.9.2021 08:55

Jo. Pěkný :-)

Jana Šenbergerová 26.9.2021 15:56

Tak tak. A je-li opakování opravdu matkou moudrosti, přemýšlím, kde se v čase stala chyba.

Naděžda Špásová 26.9.2021 14:23

Pán času je kultovní britský seriál, byl moc pěkný. Čas je čas a každý se k němu chováme jinak. Na každého jednou dojde, viz krasavec Rudla i jemu došel čas.

Daniela Řeřichová 26.9.2021 06:43

Milé počtení, děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

FEJETON: Nejsme nemocní, jen postižení

Baví mě sledovat, jak se do některých mých důchodcovských kámošů a kámošek obtiskla jejich bývalá profese. Rád pozoruju, jak jim v běžném každodenním myšlení i jednání vybublávají na povrch reakce a návyky, které se tam uložily za všechny ty roky jejich pracovního procesu.

Tomáš Polák

FEJETON: Jak jsme věděli prd

Připadám si jako zpráskanej pes. Totálně jsem propadl z obou předmětů – jak z logického myšlení, tak z tvůrčí představivosti. Odborná komise mě rozcupovala na kousky, srazila mé sebevědomí na kolena, zřetelně mi dala najevo, že můj inteligenční kvocient se pohybuje někde v úrovni kynutého těsta.

Tomáš Polák

FEJETON: Hlavně už žádné kecičky!

Myslím si, že známé a slavné literární postavy jsou zcela právoplatnými členy lidské společnosti. Dokonce členy významnými. Vezměte si třeba to, jakou celebritou je pro nás Čechy dobrý voják Švejk. Každý ho zná, máme ho v povědomí, je to prostě náš velký spoluobčan.

Tomáš Polák

FEJETON: Vyžeňte lidi!

Padla! Odbila šestá, brány ZOO se hermeticky uzavřely a mě už čeká jen dopravit prapotomky na parkoviště, kde si je převezmou právoplatní rodičové. Uff, byla to šichta, pět hodin dotazů, sledování toho, kam zase strkají ručičky, řešení žízničky a hladíčku, vyhledávání míst pro čurání…

Tomáš Polák

FEJETON: O poskakující Mravěnce

Karolína je drobná éterická žena, ale v jejím nevelkém těle sídlí mohutný duch vlastenectví a nehynoucí lásky k českým kulturním hodnotám. Je to zřejmě genetického původu, už její dědeček se přátelil s T. G. Masarykem, otec hrál na housle v cimbálovce a máma učila české dějiny na vysoké škole.

Tomáš Polák