To kafe není dobré. Ty tomu nerozumíš! Kvalita kávy je častým předmětem sporů

Paní Polášková, zkuste tohle ;-) Odvede vám to stejnou službu a určitě si pochutnáte :-) https://www.dno.cz/pakove-espresso/delonghi-ec-685-r/?utm_source=heureka.cz

Co jsem si tak všimla, tak na kávu má opravdu každý jiný názor. Já osobně mám třeba ráda spíš kyselejší. Takové jsou podle mě nejlepší. Teď mám doma jednu z Guatemaly a ta mi naprosto vyhovuje. Ještě by to chtělo nějaký pořádný kávovar. Hrozně se mi třeba líbí takové ty pákové kávovary, viz například https://www.atfornax.cz/k:1138/kavovary/ Něco takového si ale bohužel momentálně nemůžu dovolit.

Kávu jsem začala pít asi ve 14 letech,protože jsme měli doma velké zásoby káv z NSR,jako dárky,co dostávala máma od lidí v ubytovací kanceláři.Ona sama to nepila,tak jsem ji zastala,německé kafe bylo takové kyselejší,než náš Standard. Již tehdy jen "turek",bez mléka i cukru.Zvykla jsem si se denně nalévat několika velkými (1/4 l) hrnky kávy. To mi vydrželo asi 30 let,kdy mi našli vysoký tlak.Omezila jsem množství, dala se na kávu bez kofeinu.Dnes piju jen Caro s mlékem. Mám jednu vzpomínku na pobyt v Makedoni před r. 1980i. Lidé,u kterých jsem pobývala,mívali zvyk si v džezvě uvařit tureckou kávu,věnovali tomu obřadu velkou pozornost.Výsledek si rozlili do malinkatých hrníčků,té kávy tam bylo tak 2 polévkové lžíce, a oni to usrkávali celou siestu. Jednou mi taky podali ten náprstek,já to vysákla v mžiku a ani jsem se vlastně nenapila....Divně se dívali,když jsem vytáhla svůj velký hrneček,dovezenou kávu a ponorný vařič.Udělala jsem si svoji dávku a oni to nemohli vstřebat,že takhle se to nevychutná a kdesi -cosi....

Poznatek z Říma z právě proběhlého víkendu: v kavárnách prakticky nenarazíte na čistou arabiku /u nás často kyselé a pro mne nechutné/ - kavárníci si míchají "své" směsi. Espresso tam v drtivé většině kaváren stojí 1 Euro.

Kávu mám ráda a některá mi chutná, jiná zase méně. Preferuji espresso bez cukru a bez mléka, ale občas se dám zlákat i k různým experimentům.

Na YouTube jsem se od Turka naučila vařit pravou tureckou kávu v džezvě. Kupujeme pouze zrnkovou, aby byla doma čerstvě namletá. S různými podávanými kávami samozřejmě srovnávám, ale nekritizuji. Jak vaření, tak pití je můj oblíbený rituál, který si opravdu vychutnávám ♥

Chuť na kávu se průběhem života lišila, ale vždy šlo především o rituál – udělat si příjemnou chvilku s povídáním. Pít kávu jsme se naučili v Itálii, kam jsme jezdili k mé kamarádce. Ráda si nechám doporučit kávu v mých oblíbených kavárnách, je to opravdu nový zajímavý obor. Doma používám kávovar na kapsle.

Káva má být černá jako noc, horká jako peklo a sladká jako láska :-) Doma máme "presovač", takže espresso za nás dělá přístroj (větší, menší, silnou, jemnější atd.) a my si to vychutnáváme několikrát denně ...

Také tomu nerozumím a je mi to jedno. Doma piju pouze kávu rozpustnou, s kofeinem a bez. Sladit jsem přestala před několika lety. S objednáním v kavárně/restauraci mám občas problém. Ty zdrobněliny jsou děsné.

Nemám ráda rituály, ale pití kávy k nim asi patří. Nikoli ve smyslu přípravy, ale doby, kdy si ji dáváme. Doma většinou ve čtyři odpoledne. Nejsem znalec, ale vím, co mi chutná a co ne. Bez cukru to není ono, ale jednou jsem pila v Polsku kávu, která byla i bez cukru skvělá. To jsem se poprvé setkala se slovem barista. Bohužel jsem se zapomněla zeptat, o jakou kávu šlo, ale byla to nějaká novinka. Samotnou by mě nikdy nenapadlo kávu si uvařit, ani to neumím, ale mám doma "baristu", který si s ní pohraje. Ve dvou mi chutná. Moc dobrou kávu jsme pili kdekoliv ve Slovinsku a na dobré kapučíno chodíme v Jeseníku.