Trochu jiné prázdniny
Ilustrační foto: Pixabay

Trochu jiné prázdniny

1. 9. 2021

První kolo, dobrodružství na moři, láska na chmelu anebo…

Byla jsem ve druhém ročníku na Akademii a snažila si udržet 350 korun prospěchového stipendia, k čemuž mi chyběla poslední zkouška u obávaného guru českého filmu A. M. Brousila.

Jenže mi odjel, zahalen do pověstné bílé šály, reprezentovat českou kinematografii na světových festivalových kolbištích.

Prázdná kolonka v indexu mě v parném létě zneklidňovala víc než tramvaje přecpané spartakiádními cvičenci.

Párkrát jsem se v tom vedřisku sesula a přivolávala svůj den D.

Poučena zkušenějšími jsem se pustila do velkého úklidu. Zabralo.

Před půlnocí jsme jeli embéčkem do porodnice.

Janovi doporučili, aby se přišel zeptat druhý den.

Podařilo se mu sehnat kytici dvaceti rudých růží s jednou bělostnou uprostřed. Ta jediná mi zbyla po rozdání sestrám, asistentkám a uklízečkám.

Jan byl ovšem navíc vybaven kvalitní whisky.

Několik hodin posedával na chodbě a pak uslyšel křik novorozeněte.

Když mu kyprá sestřička přišla ukázat svraštělý uzlíček, drtil ji v objetí tak vášnivě, až se rozvzlykala.

Jan potom vstoupil do bílých dveří a dojatě líbal každou osobu bíle oděnou. Doktor Ferenc, který byl hlavním režisérem porodu, se ubránil. Pomohl Janovi odnést flašku, a protože již měl po službě, tak mu pomohl i s obsahem.

Můj muž pak vyšel do rozžhaveného letního odpoledne a pod Vyšehradem si stopl tramvaj.

Cestujícím oznámil, že má syna a šel to oznámit i mým rodičům. Ti to poznali hned, když místo odemykání branky lezl přes plot.

Na zářijovou zkoušku jsem se dostavila s kočárkem, který mi spolužáci v Lažanském paláci vynesli do třetího patra.

Nesmlouvavý pan profesor zavadil pohledem o nezvyklý předmět, ale nežádal vysvětlení. Vedli jsme dialog o neorealismu a stipendium zůstalo zachováno.

Zachováno zůstalo i synkovo privilegium vyskytovat se opakovaně na akademické půdě.

V předvečer nového školního roku mu přeji, stejně jako ostatním pedagogům, vnímavé a bystré žáky.

A také osvědčenou formu vzdělávání tváří v tvář, kterou nemůže nahradit sebedokonalejší obrazovka.

Prázdniny stačí dva měsíce. I tak jsou neopakovatelné

 

Můj příběh Soutěž: Nezapomenutelné prázdníny
Hodnocení:
(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Rostislav Mraček
Jedinečné!
Anna Čípová
Danielo, obdivuji, že jsi zvládla během studií vychovávat dvě děti. To muselo být hodně náročné. Článek výborně napsaný.
František Matoušek
Skvěle napsané a navíc s humorem. To mám rád.
Alena Velková
Super :-)
Martina Růžičková
Vskutku nezapomenutelné zážitky a velmi vtipně popsané. :-)
Irena Mertová
Hezké vzpomínky :-)
Daniela Řeřichová
Moc děkuji za milé vzkazy a porozumění. Ještě doplním, že pro diplom jsem si šla s chlapečkem i holčičkou.
Marie Faldynová
Tak to se opravdu nedá zapomenout! Díky za to, že jste se rozdělila o vzpomínky!
Blanka Lazarová
To se fakt nezapomene. A myslím i to studium se všude přítomným kočárkem.
Eliška Murasová
Danielo, krásné prázdniny s darem na celý život ...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.