FOTO: Soňa Prachfeldová

Letní přemítání o životě

2. 8. 2021

Chodíte rádi do přírody? Myslím, že asi všichni. Příroda léčí, někdo také říká, jdu si vyčistit hlavu do přírody, potřebuji být chvíli sám, někdo stromy objímá, někdo čeká na ten správný fotografický okamžik, někdo obdivuje luční květiny, někdo u zurčícího potůčku se pohrouží do ticha.

Můj příběh

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5.1 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Elena Valeriánová 2.8.2021 20:04

"Co na tom záleží, jak jsi stár a kolik je ti let, když v trávě kvítek uvidíš, pak poklekneš." Soni, máš pravdu i já pokleknu, nejen kvůli focení, ale i v pokoře před tou krásou a dokonalostí. Ale to vstávání :-) Teď se jdu teprve pokochat fotečkami.

Jitka Hašková 2.8.2021 19:54

Soňo, moc děkuji za článek a krásné fotky. Příroda je obrozující.

Marie Seitlová 2.8.2021 19:28

Soni, moc hezky napsané, v přírodě je krásně a ty jsi ji i pěkně nafotila. Zdravím Pepu.

Alena Velková 2.8.2021 18:49

Krásně napsané

Marie Novotná 2.8.2021 17:56

Jak krásné jsou procházky přírodou .S Tebou byly ještě krásnější.Díky,že jsi s námi. Děkuji za článek a fotečky.

Alena Švancarová 2.8.2021 16:41

Soničko tak hezky napsané a ta předposlední věta hned si ji opíši.Milé pohlazení po duši Váš článek.

Zdenka Soukupová 2.8.2021 15:31

Soňo, moc hezký, uklidňující a povzbuzující článek a ještě hezčí fotky. ☼

Daniela Řeřichová 2.8.2021 14:40

Soňo, děkuji za poetické rozjímání a krásné fotografie. Přírodu ke svému životu potřebuji jako vzduch. Nejradši mám ranní kuropění u řeky, na chalupě pak západy slunce, kdy člověk ani nedutá, jen vnímá tu nekonečnost vesmíru.

Alena Várošová 2.8.2021 14:01

Soni, ráda jsem si tvoje toulky do přírod\ přečetla jsou nádherné jako celý tvůj život.

Věra Ježková 2.8.2021 13:51

Soni, tvé přemítání se mi moc líbí. Mám to ale jinak. Do přírody daleko. Ráno nemám na myšlenky ani pomyšlení. Můj čas, kdy se zklidňuji a přemítám, je pozdní večer. Pokud se dostanu do přírody, vstřebávám ji. Vnímám její krásu a klid, který mi vlévá do duše. :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá