Pro ženy je ovoce lahůdka, pro muže nutné zlo. Ve vyšším věku se to projeví

Strava má být pestrá. A lidi mají jíst rozumně. Platilo to vždycky a platí to dál. Když člověk jde do extrémů, odráží se to i na vztazích. Když byly děti malé, snažila jsem se vařit od všeho. Dřív nebyl takový výběr, ale dalo se, když se sehnalo. Nemůžu říct, že bych se odkláněla někam výrazně, ale vadilo mi, že jsem byla častým terčem posměšků stran tchánů. Při každé příležitosti mi dávali najevo, že DO VŠEHO CPU ZELENINU. Přitom myslím, že jsem vařila úplně normálně. Manžel samozřejmě snědl, co se mu dalo, ale vždycky k tomu mlčel. To mi vadilo taky. Když ...a to bylo často ...za námi přijeli na chalupu, vždycky chtěli hrát hlavní roli v tom, co bude na stole. Dalo mi roky práce si prosadit, že chci vařit i já. Tak jsme se aspoň střídali. Když jsem dělala něco, co neznali, doslova jsem si poslechla od tchána, kdoví, jestli to vůbec bude k žrádlu. Tehdy šlo o masovou omáčku z mletého na špagety, posypanou sýrem. Žádný extrém a výkyv. K jídlu to bylo a chutnalo to i jim. Znám rodiny, kde jsou na denním programu dohady kolem jídla. Musí to být nelehké, když je matka tvrdě bio a otec je na knedlo vepřo zelo. Ty děti potom mezi nimi lítají sem tam. A znám i tchýni, která má výslovně zakázáno udělat dětem domácí buchty, lívance, palačinky. Škoda, že si něco takového domů nepřivedl bývalý manžel. Mohli mít veselo zase jinak, naopak.

Bez ovoce a zeleniny si nedovedu svůj jídelníček vůbec představit. Nejlepší je pro mě syrová. Maximálně mi vyhovovalo vitariánství. Můj první muž o ně moc nestál, ale mně do mého jídelníčku nemluvil, protože viděl, že mi prospívá. Už tu není. S druhým jsme se každý trochu přizpůsobili. Ovoce a zelenina na našem stole nechybí nikdy. Bohužel to dá čím dál více práce koupit ovoce zralé, protože téměř všechno se k nám přiváží z druhého konce světa. Sklízí se nezralé a počítá se s tím, že cestou dozraje. Vypadá sice hezky, ale většinou je buď nezralé nebo přezrálé. A ceny jsou stále vyšší.

Pro mě je ovoce nutné zlo celý život. Taky ho téměř nejím.

Můj manžel je asi výjimka. Zeleninu i ovoce má rád. Ale jak si má pochutnat na ovoci,co nemá chuť ,ale vypadá jako z umělé hmoty ??? Když nemáme vlastní ovoce,tak to kupované to je škoda slov.

:-) :-) Šejdrem nazíraná pravda může být slabomyslná... :-) :-)

A přitom jsme byli, jako děti, na stejné startovní čáře.