FOTO: Ingimage

Soňa (93): Kasu i účty jsem hlídala já, manžel měl svoji práci

2. 7. 2021

Manžel zemřel tři měsíce před tím, než bychom slavili sedmdesátileté výročí manželství. V našem vztahu jsem to byla vždy já, co řídila a rozhodovala, jak naložit s penězi.

Můj příběh ovdovění

Autor: Redakce

Hodnocení:

(4.8 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Margita Melegova 2.7.2021 17:22

Pekny zivotni pribeh, nasi kasu drzel manzel a podle toho to vypadalo, poslednich pet let jsem vlastnikem obou platebnich karet a nestacim se divit kolik usetrim.

Soňa Prachfeldová 2.7.2021 15:00

Moc hezký rodinný příběh, přeji Vam paní Soňo dlouhá léta v pohodě v rodinném kruhu.

Jana Šenbergerová 2.7.2021 12:04

Ráda čtu příběhy, ve kterých si mohu porovnat, jak se naše životy od sebe liší, přestože ve své podstatě jsou stejné. V manželství jsem to také byla já, kdo držel kasu, manžel se staral o velké nákupy, o auto a dělal skoro všechny řemeslné práce v domácnosti, samozřejmě po vzájemné dohodě. S druhým mužem se to obrátilo, peníze už mě moc nezajímají, on je zásobovač, i když nakupujeme spolu. Moc se mu do toho nepletu a vyhovuje mi to. Vařím, peču, smažím a on je rád, že to umím a on to dělat nemusí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Šárka (71 let): Rodina mi vyčítá, že stále jen hledám společnost

Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně hledám zábavu, nové známé. Jenže rodina to nechápe.

Redakce

Hana (68 let): Rodina mě odsoudila, protože jsem se nepostarala o manžela

Jednou jsem někde četla, že pokud se někdo nestaral o těžce nemocného seniora odkázaného na pomoc druhých, nemá právo odsuzovat nikoho, kdo to nezvládl. Tak se tou větou nyní utěšuju. Nezvládla jsem se postarat o muže, který trpí těžkou demencí a dalšími potížemi.

Redakce

Alena (76 let): Ovdověla jsem a sousedé mě málem připravili o byt

Manžel byl ještě se mnou, když se naše bytové družstvo rozhodlo vzít si desetimilionový úvěr na rekonstrukci domu. Bylo tam dvanáct bytů. Jenže pak muž zemřel a já jsem neměla na splátky. Ze sousedů, kteří se tvářili jako kamarádi, se stali supi, lumpové, podvodníci.

Redakce

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá