Všechny starosti se odplaví. FOTO: autorka příspěvku

Volyňka

23. 6. 2021

Můj příběh

Autor: Hana Šimková

Hodnocení:

(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Švancarová 25.6.2021 11:42

Okamžitě mě úvodní foto zaujalo.Proto jsem četla i prohlédla další fotky a moc se mi to líbí.Hezky na mě působí toto prostředí i přes fotografie.

František Matoušek 24.6.2021 16:27

Krátké, hezké, výstižné a doplněné pěknými fotografiemi. Pozdravujte Volyňku.

Zuzana Pivcová 24.6.2021 08:47

Hani, teď jsem to četla na Seznamu, že je Volyňka mezi rozvodněnými. Tak snad už víc nebude.

Hana Šimková 24.6.2021 08:34

Tak po řádění nočních živlů je ta naše něžná Volyňka rozbouřená a kalná. Snad se zase brzy vrátí ke své kráse.

Hana Rypáčková 24.6.2021 08:06

Hani, taky je Volyňka má láska..

Irena Mertová 23.6.2021 21:25

Hezké fotky. Také je mi dobře u vody.

Soňa Prachfeldová 23.6.2021 21:03

Moc hezké fotky řeky Volyňky. Několikrát jsem městem projížděla a líbí se mi.

Hana Šimková 23.6.2021 19:50

Děkuji a jsem ráda, že se vám ta naše říčka líbí.

Jitka Hašková 23.6.2021 14:50

To věřím, že ti je dobře, když sedíš u vody. Navíc Volyňka je kouzelná tak tím víc je to krásné. Díky za překrásné fotky, které navozují uklidňující atmosféru.

Alena Vávrová 23.6.2021 14:09

U vody je vždycky krásně a moc Ti, Haničko, tu vaši Volyňku přeji.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá