Ilustrace: Tomáš Polák. Poskytnuto portálu i60

FEJETON: Chvála pejskovosti

13. 6. 2021

Léta chodím se svým jezevčíkem Bobem do jednoho parku a oba jsme si tam už vytvořili svou partu – já lidskou, on pejsčí. My páníčci a paničky si řekneme „brejden“ a klábosíme, oni si očuchaj zadky a taky klábosej.

Fejetony Tomáše Poláka

Autor: Tomáš Polák

Hodnocení:

(5 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Švancarová 1.7.2021 11:04

Prima jsem si početla .

Alena Velková 19.6.2021 21:45

Perfektní !!!

Soňa Prachfeldová 18.6.2021 13:14

Říká se, že jaký pán, takový pes , tak asi ta lidská smečka nebude až tak špatná, když má takové prima psí kamarády.

Eva Mužíková 13.6.2021 23:50

Velmi nápadité, ilustrační fotka povedená.

Marie Faldynová 13.6.2021 17:57

Řekl manžel manželce: "Buď na mě jak na psa - dej mi nažrat a pusť mě ven!"

Dana Puchalská 13.6.2021 14:46

Moc hezky napsané.

Eva Kopecká 13.6.2021 11:38

Psa bych doma nesnesla....ovšem literárně, slohově, gramaticky a lidsky dávám za jedna.

Hana Šimková 13.6.2021 09:59

Nádherně pejskovité.

Jana Šenbergerová 13.6.2021 09:34

Pěkně jste to napsal, skoro bych dumala, jestli vám nediktoval váš Bob. Já bych v psí kůži být nechtěla, i když o té lidské také často pochybuji. Hlavně o jejím obsahu.

Marie 00000 13.6.2021 07:29

Krásně napsáno :) :)

Zpět na homepage Zpět na článek

FEJETON: Nejsme nemocní, jen postižení

Baví mě sledovat, jak se do některých mých důchodcovských kámošů a kámošek obtiskla jejich bývalá profese. Rád pozoruju, jak jim v běžném každodenním myšlení i jednání vybublávají na povrch reakce a návyky, které se tam uložily za všechny ty roky jejich pracovního procesu.

Tomáš Polák

FEJETON: Jak jsme věděli prd

Připadám si jako zpráskanej pes. Totálně jsem propadl z obou předmětů – jak z logického myšlení, tak z tvůrčí představivosti. Odborná komise mě rozcupovala na kousky, srazila mé sebevědomí na kolena, zřetelně mi dala najevo, že můj inteligenční kvocient se pohybuje někde v úrovni kynutého těsta.

Tomáš Polák

FEJETON: Hlavně už žádné kecičky!

Myslím si, že známé a slavné literární postavy jsou zcela právoplatnými členy lidské společnosti. Dokonce členy významnými. Vezměte si třeba to, jakou celebritou je pro nás Čechy dobrý voják Švejk. Každý ho zná, máme ho v povědomí, je to prostě náš velký spoluobčan.

Tomáš Polák

FEJETON: Vyžeňte lidi!

Padla! Odbila šestá, brány ZOO se hermeticky uzavřely a mě už čeká jen dopravit prapotomky na parkoviště, kde si je převezmou právoplatní rodičové. Uff, byla to šichta, pět hodin dotazů, sledování toho, kam zase strkají ručičky, řešení žízničky a hladíčku, vyhledávání míst pro čurání…

Tomáš Polák

FEJETON: O poskakující Mravěnce

Karolína je drobná éterická žena, ale v jejím nevelkém těle sídlí mohutný duch vlastenectví a nehynoucí lásky k českým kulturním hodnotám. Je to zřejmě genetického původu, už její dědeček se přátelil s T. G. Masarykem, otec hrál na housle v cimbálovce a máma učila české dějiny na vysoké škole.

Tomáš Polák