Dezinformací na českém internetu přibývá. Věří jim především lidé starší, z menších měst a s nižšími příjmy
FOTO: Ingimage

Dezinformací na českém internetu přibývá. Věří jim především lidé starší, z menších měst a s nižšími příjmy

17. 5. 2021

Počet lidí, kteří se již setkali s dezinformacemi a fake news, stále roste. S obsahem, který považovali za fake news nebo za dezinformaci, se již někdy setkalo 66 % české internetové veřejnosti, tedy o 11 procent více, než ukázal výzkum v roce 2019.

Vyplývá to z výsledků studie Zpravodajství v digitálním věku 2020, části zaměřené na šíření dezinformací, na které již druhým rokem spolupracoval Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere.  Cílem této části studie bylo stejně jako v loňském roce zjistit základní data o vnímání fake news a dezinformačních webů v českém mediálním prostředí. Výzkum přitom vycházel z přirozené intuice toho, jak tyto pojmy vnímá česká veřejnost. Cílem tedy nebylo definovat, co jsou fake news či dezinformační weby.

„Počet lidí přicházející do styku s dezinformacemi roste také částečně i kvůli rostoucí míře povědomí o tomto fenoménu v české společnosti,“ vysvětluje Josef Šlerka z NFNZ.

Nejčastěji se lidé setkali s dezinformacemi náhodně, v příspěvcích na sociálních sítích, případně tak, že je sdílel někdo z jejich kontaktů, nebo je četli v komentářích na sociálních sítích či zpravodajských webech.

„Meziročně také zesílily obavy české internetové veřejnosti z masivního šíření dezinformací i obavy z toho, že lidé sami nedokážou v médiích rozeznat, co je pravdivá a co nepravdivá informace,“ komentuje výstupy Hana Friedlaenderová z Nielsen Admosphere.

Výzkum rovněž ukázal zajímavé generační rozdíly. Mladí lidé se více obávají masivního šíření dezinformací (62 % vs. 54 % průměrná hodnota v populaci). Možná i proto je pro ně ve srovnání se starší generací přijatelnější určitá autocenzura sociálních sítí jako nahlašování nevhodných příspěvků druhými uživateli nebo mazání nevhodných příspěvků a blokování profilů na Facebooku.

Stejně jako v loňské studii se výzkum zaměřil také na to, jak jsou některé „příběhy“ šířené tzv. alternativními zpravodajskými zdroji úspěšné u české veřejnosti. V rámci letošní studie byly vybrány čtyři takové „příběhy“ – dva stejné jako v roce 2019, dva nové. Oproti výzkumu z roku 2019 jsem doplnili dva narativy, které se netýkají přímo politiky, ale naopak zdraví a aktuální situace. Oba patřili mezi hojně zastoupené na serverech, které šíří konspirace. V případě koronaviru jsme zvolili zcela konkrétní konspiraci, nikoli obecně otázku původ koronaviru. Takto zvolené otázky nám umožňují přesněji pochopit ty, kteří s touto konspirací operují.

 „Na základě úspěšnosti těchto 4 konspiračních příběhů lze odhadnout, že v české internetové veřejnosti existuje jádro přibližně 12–16 % lidí, kteří takovýmto dezinformacím a konspiracím věří. Mezi nimi převažují především příslušníci starší generace, lidé z menších a středních měst a lidé s nižšími příjmy,“ komentuje výsledky Josef Šlerka z NFNZ.

Čtyři příběhy

Nejvíce  se z testovaných výroků v české společnosti rozšířila informace, že „koronavirus byl uměle vytvořen v laboratořích díky financím Billa Gatese“. Tu zaznamenalo v médiích 62 % české internetové populace. S výrokem samotným pak souhlasí (určitě ano, spíše ano) zhruba 16 % české (internetové) veřejnosti, 62 % vyjádřilo svůj nesouhlas (určitě ne / spíše ne), zhruba pětina dotázaných uvedla, že neví, není si jistá. Největší část české populace vnímá tuto informaci za záměrnou dezinformaci (40 %).

Druhou nejrozšířenější z testovaných informací byla informace o negativním dopadu 5G vysílačů na lidské zdraví: „Vysílače 5G signálu mohou mít významně negativní dopad na lidské zdraví“. Tuto informaci zaznamenalo v médiích 53 % české (internetové) veřejnosti. Podíl těch, kteří souhlasí s tímto tvrzením, je zhruba stejný jako v případě prvního výroku o Billu Gatesovi (tedy 16 %), podíl těch, kteří nesouhlasí, je však o něco nižší (55 %), zatímco podíl nerozhodnutých či těch, kteří nevědí, je o něco vyšší (29 %).

*Zdroj: NFNZ / Nielsen Admosphere, N=1040, internetová populace ČR 15+, ČNP, říjen-listopad 2020

Výrok „Nelegální migrace obyvatel muslimských zemí do Evropy je ve skutečnosti záměrně řízená Evropskou unií“ zaznamenalo v médiích 44 % dotázaných, přičemž 29 % se domnívá, že jde o záměrnou dezinformaci a 28 % s tvrzením souhlasí.

Čtvrtým testovaným výrokem, se kterým se internetová veřejnost z daných čtyř „příběhů“ v médiích setkala nejméně často (36 % z dotázaných jej zaznamenalo), je tvrzení, že „dezinformace proti vládám v České republice, na Slovensku a v Maďarsku financuje George Soros“. 12 % se domnívá, že jde o pravdivé tvrzení, 30 % to považuje za záměrnou dezinformaci.

Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 1 040 respondentů internetové populace 15+.

 

Naďa Straková, Nadační fond nezávislé žurnalistiky

 

 

 

 

 

dezinformace internet
Autor: Redakce
Hodnocení:
(3.1 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
ivana kosťunová
Nadační fond nezávislé žurnalistiky, to je co ?? Kancelář na uvádění příběhů na pravou míru ? Kdo to financuje ? Další parazitická organizace. A závěry z e vzorku 1040 lidí 15+ - to myslíte vážně ? Jestli se podobně vyrábějí i ostatní výzkumy, tak už se nedivím ničemu.
Martin Vrba
Kotas: Já si myslím, že to od Vás není pěkné, takto si brát do pusy našeho prvního porevolučního prezidenta.
Jana Šenbergerová
Lidstvo věří tolika nesmyslům, že si myslím, že nějaké fake news jsou pouhým plivnutím do moře. Beru to podobně, jako když mě lékař přesvědčuje, že nemohu cítit, co cítím, protože on se s tím nikdy nesetkal.
Lenka Kočandrlová
Legračně malý je ten vzorek.. Myslím,že kdyby se opravdu ptali lidí,třeba na ulici,tak by dospěli k jiným odpovědím. Nechápu,proč by někdo věřil historce č.1.,to je jasný tzv.výcuc.O č.2 toho moc nevím,ale je doložen špatný vliv mobilů na člověka....Myslím si,že silné antény,jak jsou mnohdy vidět na střechách paneláků,nemají příznivý vliv na obyvatele domu ani na okolí....Nedávno se prokázalo,že různé organizace se domluvily přímo s pašeráky migrantů a dokonce za to brali i peníze...,a kdyby EU ústy jejich jisté političky migranty přímo nezvala,tak by jich asi tolik do Evropy nešlo,tolik k č.3. K č.4 jen dodávám,že pan S. dělá všelijaké věci,třeba platí různé školy,neziskovky,a co se v nich učí?---- Každý by měl používat svůj vlastní mozek,zjišťovat si informace ze všech ! stran,nespoléhat se jen na jeden zdroj.Vše porovnávat a kátrovat,nenechat si vnutit jednu myšlenku jen proto,že to tak "všichni" říkají - myslí!!!
Martin Vrba
Dezinformací na českém internetu přibývá. Věří jim především lidé starší, z menších měst a s nižšími příjmy. Co s tím? S věkem nic neuděláme, ale přestěhováním lidí do větších měst a zvednutím příjmů docílíme toho, že dezinformace porazíme na hlavu.
Martin Vrba
Ano, soudruhu Nadační fonde české žurnalisty, jak si přejete – už se mi také rozjasnilo, když to říkáte Vy, tak nyní jasně vidím, že ten čtvereček je vlastně kolečko. Ještě, že Vás tu máme, jinak by nás západní imperialisté, pardon – východní imperialisté – ti západní – pardon – ti východní váleční štváči úplně zblbli. :)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?