Místo, kam se ráda vracím - Památná hora Říp
Fotografie: Alena Tollarová, foto č. 2 a 3 Radovan Cakl

Místo, kam se ráda vracím - Památná hora Říp

13. 5. 2021

Žiji v požehnaném kraji a ráda s jeho krásami seznamuji další, doposud jím nepolíbené lidi. Je o mně známo, že jsem podřipský patriot. A kdo to doposud nevěděl, myslím, že bude mít po přečtení následujících řádků také jasno.

Těší mě, že občas se mi podaří i někoho nalákat k návštěvě a mám radost, když se mu u nás líbí a třeba se sem i vrací. 

Oblíbeným a častým cílem mých vycházek je Říp. Ano, je to přesně ta hora, ke které dospěl na své pouti za zemí zaslíbenou sám Praotec Čech se svou družinou. Ač znaven, zanechal své druhy na úpatí a vystoupal na vrchol. Rozhlédl se a spatřil rovinatou krajinu, protkanou  potoky i řekami. Sestoupil z hory a přednesl dychtivým a dlouhou poutí za zemí zaslíbenou unaveným druhům známou řeč, zprostředkovanou nám perem Aloise Jiráska. Všichni nadšeně souhlasili, že dál už se trmácet nebudou, a započali v kraji kolem hory budovat svá sídliště, chytat ryby, klučit lesy a pěstovat potřebné plodiny. Tu krásnou zemi na počest jejich stařešiny začali nazývat Čechy. Potud známá pověst. 

A jaká je pod Řípem současnost? Říp vystupuje z rovinaté úrodné krajiny do výšky 461 m. S touto výškou je nejvyšší horou Dolnooharské tabule a vzhledem k tomu, že nejbližším kopcem je asi Házmburk (418 m), vzdálený 20 km, spatříte Říp na obzoru ze všech světových stran. Říp uvidíte z Prahy, ze Slaného, z Úštěka  i téměř z každého kopce Českého středohoří. Na Říp vedou i turistické trasy ze všech stran, červená, zelená, žlutá i modrá. Nejčastěji je asi využívaná cesta z parkoviště v Rovném, vedoucí až k úpatí Řípu přes sto let starou lipovou alejí. Všechny se sbíhají nahoře u turistické Baumovy chaty z počátku 20. Století. Ta je v provozu dodnes a je ozdobena obrozeneckým nápisem Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp. Na samém vrcholu Řípu stojí románská rotunda zasvěcená sv. Jiří a sv. Vojtěchu. Původně holý kopec jeho vlastníci Lobkovicové v 19. století zalesnili a tak to zůstalo dodnes. Praotec Čech už by se dnes z vrcholu nerozhlédl a nerozhlédneme se ani my. Nezbývá nám než projít se lesem a poohlédnout se po vyhlídkách, tj. Mělnické, Pražské a Roudnické.  

Já mám Říp téměř na dosah a vyjdu si na něj často. Roční období nerozlišuji – chodím na jaře, chodím v létě, chodím na podzim i v zimě. Neodradí mě ani mlha, ze které se stromy vynořují jako přízraky a krajina podřipská zmizela dočista. Nejraději chodím ve všední dny, kdy tu nevládne čilý turistický ruch, v současné době značně posílený dobou covidovou. Místo nahoře má pro mě osobní kouzlo. Pokaždé chvíli posedím, rozjímám, rozhlížím se vůkol po lánech a v nich rozesetých vesničkách, „české placce“ i vzdálených horách a pro sebe si říkám – tohle nám dal pán bůh za odměnu!  Vždy pookřeji a posílena novou energií, prýštící z magické hory, mířím pomalu k domovu.

První článek o Řípu jsem pro i60 napsala před šesti lety. Zakončila jsem ho tehdy pozvánkou na výlet. A skutečně jsme začátkem září 2015 uspořádali veselou výpravu v počtu devíti íčkařů. Nezapomenutelné zůstalo Helenčino vystoupení s deklamací řeči Praotce Čecha v rotundě během výkladu průvodce i následné na Pražské vyhlídce. Doufám, že i po letech účastníci vzpomínají na výpravu s úsměvem. A tento íčkařský prvovýstup založil takovou mou malou tradici. Provázím zájemce z řad i60 a pomáhám jim splnit jejich výše uvedenou vlasteneckou povinnost vystoupat na naši národní horu. Postupně jsem na vrchol vystoupala s Radkem a Jitkou C., Lidmilou, Ájou, Mirkou, Alenkou, Helenkou, Olinkou - to byla první výprava. Když jsem šla se Zuzkou, kvetly dymnivky a petrklíče. S Evou šeříky. S Elenou jsme sbíraly kaštánky. S Věrkou, Jitkou H., Maruškou a její vnučkou jsme bohužel zažily nevlídné mrholení. A přivítala jsem dokonce i návštěvníky z dálky největší, až téměř od slovenských hranic Aničku a Vláďu. Hřeje mě, že moje oblíbené místo snad oslovilo i další.

Takové je místo, kam se ráda vracím a vracet budu, dokud mi to nohy dovolí. A na závěr si znovu neodpustím otázku – je tu ještě někdo, kdo nemá splněno a chtěl by se mnou rozšířit řady pokořitelů Řípu?

Autorem fotografií z výpravy 2015 je Radovan Cakl. 

Přidávám odkaz na krátké video z výpravy 2015, natočené L. Nejedlou: i60 na Řípu

 

Místo, kam se rád/a vracím - to je téma naší soutěže. Napište o místě, které je vašemu srdci blízké, na které se rádi vracíte. Popište, co je na tom místě zajímavého, čím vás okouzlilo, co je v jeho okolí k vidění, jak se na toto místo lze dostat. Více info o soutěži najdete zde.

cestování Soutěž - Místo, kam...
Hodnocení:
(4.8 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Anna Potůčková
Moc hezký článek a stejně tak fotky. Nebyla jsem tam zatím nikdy. Říp je naše česká "posvátná hora" a jednou bych ji i já ráda navštívila. Škoda, že není tak blízko, jako já mám můj oblíbený sv.Hostýn.
Eva Mužíková
Alenko, ty fotky Řípu z různých stran a různé doby, to se Ti opravdu povedlo. Povedený článek.
Helena Přibilová
Děkuji za skvělý článek a nádherné snímky naší "národní" hory Řípu. Sluší mu to v každém ročním období. Na Říp jsem coby hrdá vlastenka vystoupala a jeho nezaměnitelnou "siluetu" obdivuji při každé cestě do Českého středohoří.
Alena Velková
Vloni jsme byli na Řípu 2x a letos vyrazíme určitě taky.
Dana Puchalská
Álo, parádní článek a krásné fotky. Jestli mi zdravotní stav dovolí, ráda bych se na Říp taky vydala. P. S. Boty na výšlap jsou už připravené a poslušně čekají.. :-)
Zuzana Pivcová
Na výlet, který jsi mi umožnila (a vlastně i Zbyněk, který nás dovezl na kraj aleje). ráda vzpomínám. Chtěla bych si ho někdy zopakovat, i třeba v početnější sestavě, ale zatím říkám, kdo ví?
Jan Zelenka
Kdysi jsem na Řípu byl se ženou. Teď by mě musel někdo vynést. Takový turista, jako ty, Aleno, nejsem.
Jana Šenbergerová
Mockrát jsem ho vídala z dálky z jiných míst Českého středohoří, ale nikdy jsem na něm nebyla. Možná se nám to někdy povede, pokud bude ještě platit tvá nabídka a my se tam neoctneme nějakým jiným nepředvídaným způsobem. Praotec Čech by byl nepochybně velmi pyšný na Češku, která věnuje tolik pozornosti hoře, pod kterou se kdysi se svou družinou usídlil. A já z toho mám také radost, protože tolik "tváří Řípu" bych bez tvých nádherných fotografií nikdy neviděla.
Vladislava Dejmková
Já jsem na Řípu ještě nikdy nebyla, je to ostuda. Ale málokdy se do těchto míst dostanu. Vlastně skoro vůbec.
Naděžda Špásová
Na Řípu jsem byla několikrát, třeba se tam ještě někdy vypravíme.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.