Foto autorka: Vodní nádrž Biocentrum Střední díly

Místo, kam se ráda vracím

27. 3. 2021

Podle kalendáře máme již pátý den jaro. To letošní jaro si dává na čas, zima se nechce rozloučit. A vůbec ji nevadí, že už ji máme všichni tak nějak plné zuby.

Můj příběh

Autor: Elena Valeriánová

Hodnocení:

(5 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Blanka Lazarová 30.5.2021 21:18

Pěkný článek a ještě hezčí fotky. Nestíhám ty články na íčku číst, ale už se tu konečně trochu orientuju. Racci jsou super.

Jaroslava Handlová 31.3.2021 12:42

Krásné připomenutí. Já jsem tam měla loni plánované týdenní putování tímto krajem, bohužel k tomu nedošlo. Tak snad se ještě zadaří později. Děkuji za potěšení s nádhernými fotkami.

Anna Potůčková 29.3.2021 09:12

Moc hezká fotoreportáž, dostala jsem se k přečtení až dnes. A jako vždy moc hezké fotky!

Eliška Murasová 28.3.2021 20:58

Eli, máš pravdu, kdo jednou přijde, zamiluje si ten kraj. A já i Zdenek k nim patříme. Tak snad příště dáme i Rychleby. Parádní fotky!

Jitka Hašková 28.3.2021 19:21

Díky za seznámení s Rychleby, znala jsem jen název. Také fotky jsou moc hezké.

Marie Seitlová 28.3.2021 13:24

Krásné ... +*****

Marie Měchurová 28.3.2021 10:05

Jako vždy krásná fotoreportáž.

Jindra Hubačová 28.3.2021 09:48

Každý máme své místo, kam se rádi vracíme , je nám tam dobře a cítíme tam pocit štěstí. Rychleby bohužel neznám , a tak jsem tam ráda nakoukla a pokochala se krásnou přírodou. Fotky jsou , jako vždy , excelentní. Elenko , děkuji !

Marie Novotná 28.3.2021 07:27

Tak tihle opeřenci snad u nás ani nežijí. Je to krása.

Jana Šenbergerová 27.3.2021 21:57

Eli, dík! Tam se bez auta nedostaneme a busem je to pro nás na dva dny, přestože je to skoro "za rohem". Nádherné fotky.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá