Čím dál více času s mobilem. I to je jeden z jevů současné doby covidové

Tak to já jsem zřejmě závislák. Mám už asi třetí chytrý mobil, a už přemýšlím nad dalším Nechci žádný obyčejný, ale špičku. To samozřejmě není po chuti manželce, protože stojí víc, než ona naše důchody. Teď už nedělám, tak to musím ukecat":-) Je potřeba říct, že nevolám, nepíšu ale mám to jako počítač na cestě. Jestli něco používám každodenně, je to "stopař" v mapách, na chození. Jinak tam mám všechno, dokonce i faktury jsem odtud psal. Jen se hrozím, kdyby něco ", tak je manželka vedle, jak ta jedle. Mám to naštěstí spřaženo s počítačem a syn se mi tam dostane. V nejhorším. Jinak hlavně fotím a čtu odborné články, převážně elektro, abych nezakrněl. No hrůza semnou :-))

Paní Lenko, moje řeč. Chytrý mobil nemám, na (a)sociální sítích nejsem a jsem i tak docela spokojený. Stačí mi PC s 33" monitorem a pořádnou klávesnicí. Uznávám ovšem, že někteří lidé jej potřebují a neobejdou se bez něj.

To ani omylem. Mám hloupý mobil, chytrý nechci. Telefonuji velmi málo, stejně tak píšu SMS.

Od té doby,co jsem v důchodu ( 6 let) a nemusím mít kvůli práci zapnutý mobil,kolikrát ho ani nezapnu.Nemám ráda zbytečné žvanění, když už tak jen podstatné záležitosti rychle probrat a dost. I dříve jsem vypínala v 8 večer mobil a zapnula v 8 ráno,v sobotu a v neděli vypnuto ,nikdy jsem se nenechala zotročovat .Dnes skoro každý svírá ten krám v ruce jak svátost,furt do toho zírá,jakoby si myslel,že když na to nebude zírat,tak se něco děsného stane! Vzpomínám,jak v mém mládí jsme si domluvili rande a klidně týden dopředu,a vždy se sešli.Co jsou mobily,tak se nic nedodržuje,na poslední chvíli se honem něco mění a výmluvy nemají konce....A to ještě připomenu dopisy,jak to bylo krásné se těšit na dopis od někoho milého! Dnes jen šmátrání po mobilu a kvákání o ničem ....Dva sedí vedle sebe a každý zírá nasvůj displej,místo toho,aby si povídali....

Aktuální článek ze současnosti. Pro mnoho lidí, izolovaných v důsledku pandemie, je to nezbytný prostředek pro kontakt s blízkými a se světem.

Osobně mi nevadí co "Ivana", nebo "Radim". Je to každého soukromá věc, obzvláště, když sám se sebou si neví rady. Pro mě osobně, každá závislost na čemkoliv, je tou nejschůdnější cestou do "pekla". Přesto, že v lázních Jeseník cesta do Pekla a posezení v něm (před deseti lety po operaci) bylo příjemné, nemusím v něm uvíznout natrvalo.