Moderní hladovění. Lidé znovu drží půst, stejně jako v minulosti

Někdy okolo padesátky jsem nejedla 30 dní,jen pila,vodu nebo kafe,zhubla jsem 10 kilo,chodila normálně do práce.Před 2 lety jsem nejedla 23 dnů a bohužel jsem toho musela nechat,protože už jsem nespolkla ani vodu,nějak se mi zhnusila.Zhubla jsem asi 8 kilo,ale tyhle kila se dost rychle nabraly zpět.Několik dnů po hladovce je dobré pít jen šťávy z mrkve a řepy,to mě dalo zase do pořádku.Jinak se snažím se moc nepřecpávat,jím cca v 7 hod snídani kafe a chleba s paštikou,pak v poledne k obědu kus salámu ,housku a kafe,k tomu sušenky.Večer sním okolo 7. jablko nebo mandarinku,piju jen vodu magnezii.Bohužel jsem ale mlsná,tak ještě brambůrky,ořechy a sladkosti....Půst jako takový jsme nikdy nedrželi,ale taky jsme se nikdy nepřežírali.

Nevím jestli půst, ale vždy v pátek bylo bezmasé jídlo, většinou buchty a bramboračka . Traduje se to v rodině, griluje se v sobotu , v neděli se dojídá. Mám vždy radost , když pocítím hlad. Je to proto, že se zapomenu najíst. Vyprázdnit střeva je asi zdravé. Hlavně, že se mám čím nasytit. Na hubnutí se půst nehodí, nastává jojo efekt. Nic než pohyb. Už mám zas 55, jak se venku udělalo hezky.. Radovala jsem se z těch tří zimních kil.

Půst v józe; Půst v křesťanství; Půst v katolictví; Půst v pravoslaví; Půst v židovství; Půst v islámu (Kromě jídla se půst v měsíci ramadánu týká také kouření a sexu). Půst jako léčebný prostředek. Půst je jednání jedince nebo společenské skupiny dané zřeknutím se potravy, její omezení na minimum nebo omezením na vyhraněné, skromností charakterizované pokrmy, jež má mít pro postící se osobní pozitivní přínos. Na Jižní Moravě dodržuje většina lidí půst každý pátek. Není to v tom, že by celý den nepřijímali potravu, ale mají k obědu luštěninovou polévku - bez párku, samozřejmě - a nějaké sladké jídlo. Moje matka a otec - oba ročník 1930 - ti měli půst, v tom smyslu, že neměli maso, každý den. Absolutní půst, kdy neměli co jíst, měli občas. Když o tom tak přemýšlím, tak jsem měla, jako dítě a dospívající, půst několikrát týdně. Maso bylo na neděli a přes týden luštěniny, bramborová a zeleninová jídla. V současné době hladovět nemusím. Ale to neznamená, že denně spořádám kilo uzeného bůčku s mastným zelím a knedlíky. Jím střídmě. Už nejsem ve vývinu. Půst se používá nejen v náboženství pro asketické prostředky, které způsobují, že tělo nedostává, nač je zvyklé. Motivem může být zdraví, očištění nebo nelpění na hmotném a přimknutí se k tomu, co člověka přesahuje, případně snaha o upevnění tělesného zdraví a duševní pohody.

Tentokrát trochu neucelený článek, paní Hofmanová. Prostoj 14 hodin mezi posledním a prvním jídlem následujícího dne je věc zcela racionální, protože za tuto dobu trávicí systém dokonale potravu zpracuje a to vede k následné redukci váhy. Nutností je dále pravidelný pitný režim a dostatek pohybu. Církev svatou bych do toho netahal, ta jednala vždy pouze pragmaticky. Ta svých ovečkám ordinovala, co potřebovala (poutě v době, kdy nebyla práce na poli, bezmasé dny, protože nebylo třeba masem plýtvat - něco jako v dobách mého mládí ve školní jídelně, apod.). Kdo nemá vlastní rozum, potřebuje víru, a platí to i pro dietu.

Taky mám mezi večeří a snídaní "baj voko" 14 hodin pauzu a nevím, že je to nějaká mini hladovka - prostě se nevečeří pozdě ... Dlouhodobé hladovění podle mne není zdravé.

No nevím - 14 hodin mezeru mezi posledním jídlem a snídaní dodržuji celá léta, takhle se stravovali i moji prarodiče, přijde mi to normální. Nevěděla jsem, že se jedná o mini půst.

Jo – lidé jsou schopni pro víru i druhého zabít a sami třeba i hladovět. Já razím ve všem zlatou střední cestu, moje heslo zní, nech mě žít podle mne a já nechám i tebe, bez ohledu, ke komu se modlíš, ale pokud na mne, nebo na někoho z rodiny sáhneš, tak ti přerazíme hnáty (myšleno jen symbolicky). Jo - a nepřežírám se, nadcházející svátky ctím po svém, jako setkávání rodin a oslavy jara, ale už nyní cítím velké sympatie ke zmrzlé kačeně, která se choulí v mrazáku v horním šuplíku a už se těším na to, až se vybarví v troubě pěně do propečena, abych ji „zlíbal“ za podpory zelí a knedlíků a pivečka. Škoda jen, že si na té své kačeně bude v příbuzenstvu pochutnávat letos každý sám, v kolektivu našich rodin je u toho vždy větší sranda. Tak dobrou chuť všem, kteří vyznávají to mé „náboženství“ a dobrou chuť do hladovění i těm asketům a jinověrcům.

Souhlasím s Janou Šenbergerovou, jsou to ty pomyslné nůžky, které se stále rozevírají. Jedni chudnou a druzí stále více bohatnou. Žádný režim dosud tuto nerovnost nezmírnil. Další věc je základ, na kterém může člověk stavět. Co si budeme povídat, jsou to velké rozdíly. Co se týká půstu, nikdy jsem jej nemohla držet, mám problém s hladinou cukru. Mohu držet tzv. minipůsty, např. brzy se navečeřet a po 14 hodinách teprve snídat. Ale nespojuji to s Velikonocemi. Za odlehčení pak považuji bezmasou stravu, hlavně bohatou na zeleninu. Pokud si zmenším porce, mozek mi to brzy nahlásí. Jsem šťastná, že jsem v životě nemusela nikdy hladovět.

Tak tak, už můj dědeček říkával, hladu na vás ... Jen se bojím, aby to nakonec nebyl úděl mnoha, aniž by o to usilovali. Jsme světem protikladů. Čím větší hojnost na jednom konci, tím větší bída na jiném. Trocha skromnosti by nám neškodila. Pak by ani půstu nebylo třeba, pokud by opravdu nešlo o zkušenost. Přes půst je totiž možné nahlédnout do jiných světů. Ale to se zatím moc nenosí.

Vyslovene pust nedrzim, jen par dni snizim porce na odlehceni.