Jak na peníze s Českou bankovní asociací: Při sjednávání půjčky buďte opatrní

I já která jsem zastánkyně nikdy si nepůjčovat jsem se dostala do situacekdy jsem si půjčit musela.To se vybíraly poplatky za pobyt ve špitále a já tam skončila tři měsíce.Půjčit jsem si u své banky musela 80 000,-kč neb menší půjčku nedávala.Nechla jsem tam ale dvě mimořádné splátky.První jsem zaplatila to co jsem nepotřebovala a druhou to co jsem musela dát špitálu.Od té doby jsem poškrtala vše nedůležité a šetřím,po tom co jsem něco málo zdědila mám úspory ve výši mého ročního invalidního důchodu.Nehodlám je blbě zhodnotit,nechávám je na účtu v bance.Protože čekám,že nás s covidem čeká ještě jízda.Kupuji jen životně nezbytné služby a věci co nutně potřebuji.Děti naštěstí už stojí na svých nohou.

Nikoho bych nevinila z toho, že někdo spadne do dluhové pasti. Každý se musí řídit svým rozumem a když na to nemá, má si nechat poradit. Poradila bych všem, aby se pořádně rozmýšleli, zda půjčku opravdu potřebují. Nastává doba, kdy budou muset i mladí přemýšlet tak, jako my kdysi.

V roce 1980 jsme si brali s manželem půjčku na škodovku. S dvěma vysokoškolskými platy jsme potřebovali 12 ručitelů, kteří se museli dostavit ve stejnou dobu k podpisu do České spořitelny. Byl to logisticky náročný, ale úspěšný akt. Dneska bankovní i nebankovní subjekty poskytnou půjčku prakticky komukoliv, a tím ty finančně negramotné vhánějí do dluhové pasti.