Čí byla paní Barbora aneb po stopách spisovatelky Boženy Němcové

Seriál jsem neviděla. Podoba, neobyčejně krásné oči, které mají obě ženy, je překvapivá.

Velmi zajímavý článek, pro mě je to novinka, děkuji vám.

Pane Matoušku, o tom, co se kde píše, ať už je to o čemkoliv, už dávno vím, že se nedá všemu věřit.Např. v chaloupce na Starém bělidle nikdy Panklovi nebydleli - ale jim přidělený byt nestál prý za moc. Mne spíš překvapilo, že Panklovi se šlechtou cestovali a pobývali s nimi i na Zaháni (zřejmě poté, co děti odrostly), to jsem totiž nevěděla. A že by Barunka měla klavír...? Možná ji k němu pustili na zámku.

Článek mě velmi zaujal a hodně jsem si díky němu doplnila své útržkovité vědomosti o BN. Něco málo jsem věděla od našeho literáta z fakulty, ale poměrně dost z knížky Jiskření aneb Na černé hodince s Máchou, Němcovou a hvězdami, vydané v polovině 90. let, v níž spolu vedou dialog Miroslav Ivanov a Luba Skořepová. Nynější televizní zpracování jsem neviděla.

Ano, jak píše Jana Š., bylo by zajímavé vědět jak to bylo dopravdy. Také jsem přečetl o Boženě Němcové řadu vydaných knih, kde jsem narazil na různé dedukce o tom jak to vlastně s Boženou bylo. Zajímavé je že Barunka bydlí se svými oficiálními rodiči v chaloupce na Starém bělidle, má klavír, soukromého učitele hudby, volný přístup na zámek, později dokonce i do knihovny Kateřiny Zaháňské... Dostalo se jí prostě privilegií, o kterých se běžnému dítěti v tehdejší době mohlo jen zdát. Je známo,že v roce 1830 nastoupila na pobyt v zámku ve Chvalkovicích, který patřil Kateřině Zaháňské a kde se měla mimo jiné naučit panským mravům. Když skočíme nakonec jejího života vidíme, že měla okázalý pohřeb, jehož se zúčastnily dva tisíce lidí. Za rakví kromě manžela a tří dětí kráčela kněžna Thurn-Taxis s manželem, přítomna byla i hraběnka Eleonora Kounicová. Další věc – kočár zapůjčil hrabě Jaroslav Clam-Martinic. Není známé, že by šlechta chodila na pohřby jiných vznamných českých spisovatelů. Mě, na rozdíl od vás, se filmová miniserie líbila. Líbila se mi i Vaše úvaha "Čí byla paní Barbora...." zejména pasáž o křestním jménu dcery Theodory. Rád jsem si Váš článek přečetl a z dovolením stáhnul ke svým poznámkám.

Zajímavé, přečetla jsem to jedním dechem. Leccos jsem zaznamenala už dříve, ale nebylo to tak logické.

Leccos jsem na toto téma četla už dřív. Byl-li původ spisovatelky víceméně zastřený (ne-li vylhaný), pramálo mi záleží na tom, jestli si ve filmovém zpracování byla podobná, nebo trochu jiná. Nepovinný film o ní se mi líbil mnohem víc, než "povinná četba" literatury od ní, přestože si myslím, že psala dobře. Pokud byl její původ skutečně nečeský, líbí se mi, že se stala opěvovanou českou spisovatelkou. Bylo by zajímavé dovědět se, jak to bylo doopravdy.

Bolo mi jasné, že Božena nebude dokumentárny film, ale napriek tomu poukázal na výnimočnú ženu v čase, kedy všetko mohli len muži.