Můj oblíbený strom. FOTO: Elena Valeriánová

Fotoreportáž: Mlha

12. 11. 2020

Můj příběh

Autor: Elena Valeriánová

Hodnocení:

(5 b. / 35 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Švancarová 19.6.2021 19:16

Článek i fotky - moc hezké.

Hana Rypáčková 14.11.2020 09:12

Krásná mlha...

Anna Čípová 13.11.2020 20:12

Elenko, tvá láska k přírodě vyzařuje z každé fotografie, Tvoje vyznání mlze je úžasné. Kéž bych já uměla tak poeticky psát. Přeji příjemné procházky.

Jitka Chodorová 13.11.2020 09:01

Nádherné, a to nejen ty fotky, i když jsou krásné, celý Tvůj článek a myšlenka i práce něco takového udělat. Děkuji Elen, jsi umělkyně.

Rostislav Mraček 12.11.2020 21:06

Moc pěkné!

Martina Růžičková 12.11.2020 20:26

Krásně jste napsala o mlze i pocitech fotografa. A vytvořila jste kouzelnou fotoreportáž z nádherné přírody. Pro fotografa jsou takové chvíle svátkem :-).

Anna Potůčková 12.11.2020 20:24

To je prostě náááádhera! Kdo umí, tak opravdu umí! Jinak mně by asi také brzy ráno ani heverem nikdo nedostal z postele. To by muselo být jen nějaké setkání Íčka abych vstávala brzy. Do Kořenova jsem vstávala po 3tí ranní hodině a od té doby až nejdříve v 5-6 hodin!

Soňa Prachfeldová 12.11.2020 20:13

Chválím Tě děvče, chválím Tvé umění ...

Irena Drob 12.11.2020 20:05

To je tak kráááásné....

Elena Valeriánová 12.11.2020 18:52

Děkuji za pěkná slova, jsem ráda, že vás fotky zaujaly neboť jsem až po napsání článku zjistila, že téma "mlha" už tady bylo několikrát zpracováno. Vážím si každého komentáře. Vláďo, a ty nohy mám skutečně promočené každé ráno neboť mi dosloužily mé pohorky (propouštějí) a na internetu jsem si zatím nevybrala. Nedokážu se rychle rozhodnout, když je nemohu vyzkoušet.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá