Už vás nepotřebujeme. Čím je člověk starší, tím více ho bolí ztráta práce
Ilustrační foto: ingimage.com

Už vás nepotřebujeme. Čím je člověk starší, tím více ho bolí ztráta práce

4. 11. 2020

Bude se propouštět. První půjdou na řadu ti starší. Mladí mají hypotéky, děti, vyhodit je nemůžeme, pochopte to. Takové řeči nyní nejsou ve firmách ničím výjimečným. Když člověk přijde o práci, je to vždy stresová situace a nejhůře ji nesou ti dříve narození.

Majitel jedné menší rodinné firmy právě stojí před rozhodnutím. Potřebuje propustit jednu z účetních. Ale která to bude? Pětatřicetiletá Veronika je máma dvou dětí, spolu s manželem splácí hypotéku, ztráta práce by její rodině způsobila obrovské potíže. Osmapadesátiletá Zuzana žije sama,  nemá závazky. Jejich šéf obě dobře zná, ve firmě jsou všichni kamarádi. Jenže finanční situace společnosti kvůli pandemii není dobrá, přišla o mnoho zakázek, propouštět musí. Los padne na Zuzanu, dotyčný už se rozhodl: „Je sama, nemá závazky, Veronice by to ublížilo víc. Pracovně jsou obě stejně dobré, napíšu Zuzaně výborné doporučení.“

Jenže Zuzana to vidí takto: „Pokud půjdu já, nemám ve svém věku šanci najít práci. Už jsem se zkoušela dívat na inzeráty, ptala jsem se známých. Je to beznadějné. Nevím, co si počnu. Půjdu na pracák? V mém věku? Z čeho budu platit nájem? Navíc mám maminku v domově seniorů a připlácím jí tam měsíčně dva tisíce za to, že může být v jednolůžkovém pokoji. Vůbec si nedovedu představit, jak budu žít, pokud přijdu o příjem. Ani nevím, zda by mě v mém věku vzali někam za pokladnu. A zda bych to zvládla.“

Ztráta zaměstnání ve vyšším věku často v lidech vyvolává černé myšlenky. Začnou si říkat: jsem starý, nepotřebný, novou práci už neseženu.

„Krajně náročné může být vyrovnat se se ztrátou práce v situaci, kdy člověk třeba dvacet nebo třicet let pracoval pro jednoho zaměstnavatele. Dovedu si však představit i opačnou situaci. Ve věku kolem padesátky a výše můžeme mít splacenou hypotéku, odrostlé děti a zároveň být profesně na vrcholu sil. Pokud se takový člověk nedobrovolně ocitne na trhu práce, může být v komfortnější situaci, než živitelé mladých rodin zatížení hypotékami,“ uvedl Tomáš Prajzler, poradce ze společnosti Servis vztahů.

Personalisté a psychologové mají zkušenosti, že mladí lidé jsou zvyklí práci měnit častěji, zatímco starší generace často dlouhé roky setrvávala v jednom zaměstnání. Když o ně starší lidé přijdou, často to berou jako své selhání, ne jako příležitost zkusit něco nového.

„Je ale důležité si uvědomit, že o práci přijde alespoň jednou za život většina z nás. Lidé však často  nesou ztrátu zaměstnání hůře než nedobrovolný konec nějakého vztahu či rozvod. Protože se mnohdy připojují strachy z existenčních problémů i větší ztráta identity a sebevědomí. Důležité je ale si výpověď nebrat osobně. Toto nás může dostat do sebelítosti a myšlenek, že všichni jsou proti nám, a to nám při hledání nové práce nepomůže,“ připomíná Tomáš Prajzler.

„Stačí, když si ráno otevřu počítač, a už mám po náladě. Čtu o tom, jak se ekonomika propadá a je mi jasné, že časem to přijde i na naši firmu. A kdo půjde jako první? My staří,“ říká šedesátiletý Libor, který pracuje v menší firmě zabývající se finančním poradenstvím. „Jak závidím kamarádovi, který je malíř pokojů. Ten má dost práce pořád, může si vybírat a vydělá si stejně jako já. Sice už těžce zvládá to poskakování po žebříku, ale je na něm, kdy pracuje a kdy odpočívá. Já se každý den probouzím s hrůzou, že zavolá šéf, že končíme. Ani současná práce z domova mi nevyhovuje, já chodil do kanceláře a za klienty rád, rád si povídám s lidmi. Teď nám šéf nařídil vše zařizovat z domova. Tak jen sedím, telefonuju, vyřizuju maily a děsím se, že přijde ten s výpovědí“ vypráví.

Psychologové radí, aby lidé v takové situace záměrně vyhledávali informace pozitivní, ne jen ty, které je straší. „Pořád jsou nůžky mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu poměrně otevřené a v mnoha odvětvích je velmi dobrá šance najít si zaměstnání nové,“ upozorňuje psycholog a kariérní poradce Tomáš Prajzler.

Současný život v pandemii přinesl většině lidí spoustu starostí. Je to čas, kdy se ukazuje, jak je kdo silný, jak umí řešit potíže, zda je optimista či pesimista. Poměřování, kdo to má v této době těžší, nikomu nepomůže. A už vůbec ne, když se lidé budou škatulkovat podle věku. Ztratit práci ve vyšším věku je hodně nepříjemné, ale nikomu není ku prospěchu, když si to zdůvodňuje větami: jsem starý, nepotřebný, kdybych byl mladší, nevyhodili by mě. Stejně si totiž ti mladší vyhození mohou říkat: lépe bych se měl, kdybych už byl starší, nemusel živit děti, nemusel splácet hypotéku, vyhodili mě, protože jsem mladý a říkají si, že si nějak poradím, kdybych měl před penzí, tak by si to nedovolili.

Novou práci nebo třeba jen přivýdělek k penzi mohou starší lidé najít například na portále https://cz.jooble.org/

důchody práce
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie P.
Když člověk něco umí, netřeba truchlit nad ztrátou zaměstnani a hlavně se o něj celoživotní nestrachovat. Vždycky na nás čeká něco lepšího (aspoň u mě to platilo celý život ). Pracovat jako živnostník, udělat si rekvalifikaci, naučit se jazyk nebo odjet pracovat do zahraničí může člověk v každém věku. Bat se, sedět, kouřit a stěžovat si na osud může člověk také v každém věku. ?
Ladislav Hnyk
Jaroslav MAREK Plně s Vámi souhlasím.Sám jsem měl stejnou zkušenost, akorát s jinými slovy:" Našel jste si něco..ne...na chodbě je nástěnka tak se tam podívejte a jestli máte internet, podívejte se i tam." A přitom když jsem objížděl firmy na netu, tak odpověď byla taková jakou jsem sem již psal. Za komunistů pracovní úřad, jedna kancelář, jeden pracovník.Nyní..pracovní úřad celé patro, a x pracovníků, protože každý pracovník má na starost určité spádové obce a k tomu ještě podle abecedy...čili od A až po nějaké písmeno, další od toho písmena dále, takže pak běháte po chodbě a hledáte kam vlastně patříte. A také se mně stalo, že po dvou až třech návštěvách na pracáku bylo všechno přeházené a člověk pak patří pod jiného referenta a do jiné kanceláře. A vždy stejná odpověď jako na začátku.Šedesátiletému člověku SE NIKDO nesnaží najít práci, dokonce mně nabádali abych si zažádal o předčasný důchod.Ale to bych přišel a x tisíc za rok (já šel do důchodu v 63 letech a předčasný důchod by byl o 1500 Kč menší (za každý předčasný rok je to 500 Kč) a to si to mladí neuvědomují.Ono mít a nemít o 1500 Kč vyší důchod je rozdíl.
Jaroslav MAREK
paní Kuželková, napsala jste o svém synovi: ..."Zašel na pracák, kde odevzdal veškeré papíry, ale než se pracák rozhýbal, tak si sám našel práci"... Ono mu totiž ani nic jiného nezbylo, než aby si práci našel sám... Moje zkušenost s pracovním úřadem je totiž taková, že pracovní úřad nikomu žádnou práci neshání, a ani shánět nepomáhá... Jediné, co po mně pracovní úřad chtěl, bylo, abych tam 1x měsíčně přišel na kontrolu (což jsem poctivě dělal), na kontrole si mne "odškrtli", že jsem splnil svou povinnost, a zeptali se mne, zda už jsem si našel nějakou práci... Když jsem se jich ptal, zda mají nějaké pracovní nabídky, tak odpověď byla vždy stejná: ...vy jste "překvalifikovaný" a je vám přes 50 let...pro vás nic vhodného nemáme... Toto je moje vlastní zkušenost s úřadem práce...
Ladislav Hnyk
Růžena Kuželková --- ono je to o postoji každého člověka - buď budu vzdychat a nebo budu jednat. --- Vážená paní, když přijdete o práci ve 30 - 40 letech, tak v tom s Vámi souhlasím.Ale když přijdete o práci všedeáti a máte pár roků do důchodu, tak o práci nezavadíte. Už jsem to sem psal jednou, tak znovu pro Vás. 2 roky jsem hledal zaměstnání.Najezdil jsem 4500km na kole a všude stejná odpověď: "Pro naši firmu jste neperspektivní, my hledáme mladší lidi."Tolik km a tolik ztraceného času jsem nenajezdil a neprostál za celou dobu komunistů na nedostatkové zboží.Zboží si odpustíte, ale práci ne. Takže jak je možné, že v těchto firmách brali lidi od 30ti let věku a pro mně práce nebyla?A přitom v několika firmách by mně ani zaučovat nemuseli, protože tu práci jsem uměl.
Růžena Kuželková
Můj syn není žádný "vysokoškolák"změnil zaměstnání na počátku "korony" a protože byl ve lhůtě zaučení,tak se ho zbavili jako prvního.Zašel na pracák,kde odevzdal veškeré papíry,ale než se pracák rozhýbal,tak si sám našel práci - ono je to o postoji každého člověka - buď budu vzdychat a nebo budu jednat.
Magda Škodová
Najít práci v padesáti a, nedejbože, později je prakticky nemožné. Chápu, že mladá rodina má velké výdaje s hypotékou, dětmi...ale ani starší člověk nežije ze vzduchu. Je zajímavé, že docela často žádají důchodce, aby přišli na brigádu, přesto že třeba před rokem byli "nadbyteční." Mám takový příklad u mých známých - obě učily v ZUŠce, pár měsíců před důchodem je vykopli, že nemají odpovídající pedagogické vzdělání, naštěstí do důchodu vydržely na pracáku a ejhle! Obě už znovu učí, sice na zkrácené úvazky, ale najednou jim vzdělání, na rozdíl od mladých učitelek, nechybí. Ony totiž nebudou šest let na mateřské. Ano, obě mají děti, ale kdysi byly doma rok a pak pěkně do práce, v lidušce se učilo odpoledne, takže ani neměly paragrafy když dopoledne byly doma ony a odpoledne tatínci nebo babičky.
Radek Prokop
Je ale pravda, že ti starší podporují ty mladší, takže pokud vyhodí tátu, syn je taky na tom špatně. Vidím to u sebe, kluk neměl kde bydlet a já mu pomohl. Sám teď kvůli nemoci jsem bez práce a nevím kam se vrtnu, ale mladýmu jsem zaplatil celou hypotéku s peněz co naše rodina budovala celý život. A takhle to jde ve více rodinách, a kdybych mu nepomohl, dneska nemůže mít rodinu a musel by bydlet jedině u nás. Tohle bylo dříve jinak.
Miroslav Leták
předčasný důchod je super
Jarmila Komberec Jakubcová
V současné době je velká poptávka po řemeslnících. Naše rodinná firma neustále zápasí s nedostatkem soustružníků, frézařů či svářečů. Zaměstnáváme i pár pracovníků v důchodovém věku a jsme s nimi moc spokojeni. Nezáleží ani na věku, ale na odborné způsobilosti.
Martin Vít
V životě jsem si prošel mnoha kotrmelci včetně ztráty zaměstnání. Do padesátky jsem sehnal práci do 3 měsíců. Po padesátce jsem poslal asi sto životopisů v podstatě s nulovou odezvou. Nakonec jsem sehnal práci přesně po roce a "světe div se" náhodně přes známé. Dokázal jsem nabídnout to, co ve firmě nikdo neovládal a během 3 měsíců jsem se vypracoval do top managementu. Přes personální agentury po mně ale pes neštěknul. Myslím, že to mluví za vše, diskriminace nediskriminace.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

19%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

18%