Charakter
Polák defenzivní
Geopolitika je stěžejním stavebním kamenem polské povahy. Poláci, proslulí coby neohrožení bojovníci, jsou ve skutečnosti horliví obránci. Velmi rádi by však dali přednost tomu, aby tomu tak nemuselo být. … Polská xenofobie je sebeobranný mechanismus: zásadně nezbytná pro přežití Polska je posedlost pěstováním jazyka, kultury a tradic, které jsou všechny přenosné a mohou být přechovávány i tajně v podzemí.
Polské hranice jsou předmětem tak neskonale nekonečné pružnosti, že učitelé zeměpisu - jak se traduje – dostávají speciální příplatek za hodiny příprav navíc, když si ověřují, kolik zemí s Polskem sousedí či sousedilo v té které době, a které řeky jsou, či nejsou na jeho území. To by také mohlo objasnit, proč více Poláků žije vně polských hranic než uvnitř.
Někteří Poláci se stali nedobrovolnými turisty, dlouho přetrvávající destinace byla „Na Sibiř v dobytčáku“. Jiní byli odplaveni přílivovými vlnami povstání či válek a roztroušeni kdovíkde. … Znamená to, že dnešní polští občané jsou coby notoričtí cestovatelé nikoli na turistických zájezdech, ale na rodinných návštěvách. Exulanti z celého světa, dokonce až z třetí generace, houfně cestují do Polska a z Polska, obchodují tam a baví se a jsou nadšeni, že jejich dopolední lekce polštiny se konečně začínají vyplácet.
Polák flexibilní
Nikoho nepřekvapí, že klíčové charakteristiky tohoto národa jsou přizpůsobivost, talent pro improvizaci a schopnost vytlouct to nejlepší z toho, co je právě k dispozici.
Polák rozdělený
Poláci jsou naladěni buď pozitivně, nebo negativně. Pracují, nebo se baví. Jsou neschopní si v práci hrát, i když v mnoha západoevropských kancelářích se to pokládá za přičinlivost.
Poláci jsou v současnosti rozděleni mezi ty, kteří chtějí Západ přijmout s otevřenou náručí se vším, co to obnáší - a ty, kteří jsou připraveni položit život za obranu základních hodnot čistého „poláctví“ (ať již to znamená cokoliv); dále ty, kteří si myslí, že církev by měla mít zásadní vliv na vládu, a ty, kteří jsou přesvědčeni, že by neměla mít vliv žádný. Základní polské dilema spočívá v tom, že dva zcela opačné názory mohou být přechovávány v jedné a té samé polské mysli.
Polák veřejný
Poláci jsou velmi otevřeně společenští. Domnívají se, že je jejich morální povinností hlasitě a jasně vyjádřit svůj názor na cokoliv, s čím mohou, nebo nemusí souhlasit.
Sebemenší nehoda, která se vám může na veřejnosti přihodit, bude vnímána jako pouliční zábava pro obecenstvo, které se kolem vás okamžitě shromáždí. Exhibicionisté – toto je vaše zaslíbená země!
Jazyk
Řekne-li vám někdo, že polská abeceda se skládá ze samých „s“ a „z“, pak silně přehání. Skládá se z nich jen z poloviny. Některá „z“ nejsou vůbec zet, ale části spřežek „sz“ nebo „cz“, které se vyslovují jako „š“ a „č“. Tečka nad „z“ nebo spřežka „rz“ tvoří další unikátní polský zvuk, připomínající start proudového letadla.
Další písmena polské abecedy, stvořená za účelem zmást nerozvážné, jsou „w“, jež se vyslovuje jako „v“, a přeškrtnuté „l“, které se vyslovuje jako anglické „w“ - tedy asi jako „vua“. Dále je zde spousta čárek, teček, znamének a jiné diakritiky – bez nichž se polština zdála Polákovi nahá.
Jsou zde tři rozdílná „s“: „s“ jako „s“ a „ś“ jako „š“ a „sz“, jako když zavřeme čmeláka do lahve. A ještě tři druhy „c“. Proslýchá se, že několika málo cizincům se prý podařilo polská slova správně vyslovit … .
Kdybyste někdy měli zájem se polštinu naučit, většina Poláků bude velmi ochotná vám pomoci. Když si však nedáte pozor, tak se vás budou snažit naučit „chrzaszcz brzmi w trzcinie“ (brouk bzučí v rákosí), což bylo všeobecně pokládáno za nejobtížněji vyslovitelnou frázi pro anglicky mluvícího jedince až do doby, kdy to předčila jedna česká fráze s ještě menším počtem samohlásek.
Poláci kdysi nikoho jen tak lehce nebrali za slovo, avšak dnešní mládež bere anglická slova doslova na všechno. Děje se tak k velké nelibosti již ne zrovna nejmladších.
Pozn.: V článku jsou uvedeny doslovné citace. Z estetických důvodů je nepíši v uvozovkách a neuvádím stránky. Vynechaná místa v souvislém textu jsou vytečkována. Autorka je Polka žijící v Británii.
Literatura: Lipniacka, E.: Xenofobní průvodce. Poláci. Praha, Nakladatelství XYZ, 2010.
