Z Libochovic do Třebenic

No samozřejmě - náš kraj = krásný kraj. Na výstavu fotografií bych se mohla zajet podívat, třeba pro inspiraci. Skalku z posledního obrázku jsme s Elenou fotily skoro ze stejného místa :)

Děkuji přátelé, Honzo, nedávno jsem napsala, že bys měl dát o svém strýci článek, asi to zapadlo. Jak jsem na mobilu a sjizdim prstem dolů, tak se dotknu i * omlouvám se.

Moc hezká pozvánka. Tato místa neznám, tak si je ukládám jako tip na výlet. Díky :-)

Soni díky za tuto virtuální hezkou procházku! Moc ráda jsem vzhlédla i fotky

Soňo, tímto článkem si mě velice potěšila. Znám dobře Libochovice a Třebenice jsou od mládí moje srdeční záležitost, protože se tam narodil můj otec. Košťálov byl pro mne a pro otce jakési až poutní místo. A pokaždé jsme lezli tou nejhorší cestou. Vzpomínám i na nádherné slavnosti květů, které bývaly na planině pod Košťálovem kolem 9. května. Jarní pohled na krajinu dole byl úchvatný. Všude bílo od kvetoucích stromů. Vzpomněl bych ale ještě jednoho význačného třebenického občana. Byl jím můj strýc, zasloužilý umělec František Hora, malíř Českého středohoří a šéf severočeské pobočky svazu výtvarných umělců. Doposud tam ještě bydlí moje sestřenka, jeho dcera. Díky, Soňo!

Krásný výlet i upoutávka. Snad se mi někdy podaří navštívit tato kouzelná místa, o nichž dokážete tak sugestivně psát. Děkuji.