FOTO: archiv autora

Vyhlídka na konci světa

4. 7. 2020

Nad skalním masivem pahorku Al-Habees pomalu zapadá slunce. Poslední jeho paprsky barví skalní stěny i ruiny údolních chrámů do fantastických barev. Kroky několika posledních, osamělých poutníků, spěchajících v tento pozdní čas k východu ze skalního města, utlumil jemný písek Kolonádní ulice.

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Tollarová 4.7.2020 12:56

Doby, kdy jsem toužila tyto i jiné končiny vidět na vlastní oči, bez lítosti, že se tak nestalo, postupně někam odpluly. Dneska mi stačí si o nich přečíst od někoho, kdo si sny tohoto typu splnil. :)

Hana Nováková 4.7.2020 10:00

Krásný článek, zdá se mi, že jsem tam byla s vámi, jak jste tu atmosféru krásně popsal. Muselo tam být moc hezky

Zuzana Pivcová 4.7.2020 09:19

Sice osobně mě zrovna tyto končiny úplně nelákají, ale od Vás čtu ráda o cestování i jiném vždycky.

Daniela Řeřichová 4.7.2020 07:29

Velice sugestivní. Děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková