Nuda mizí ze života, ale je to chyba

Nuda je duševná aktivita.

Mám trochu jiné poznatky, když je dětí víc než jedno, nějakou zábavu si snadno najdou. Na vás je dohled, aby se hlavně nikdo nezranil a byt utrpěl jen menší škody. Pak připravujete jídlo a pití, stále má někdo hlad nebo žízeň. Když přijdou ještě děti od sousedů je to fakt náročné, vyženete je na zahradu a snažíte se zachovat klid a zbytek autority.

Je mi vcelku jedno, zda se tomu říká nuda nebo nicnedělání. Pravdou je, že chvíle, kdy člověk nic nedělá a jen tak se dívá, mám občas moc ráda. Až teď v důchodu si je mohu naordinovat sama, a to bez kárání. Člověk takové chvíle potřebuje, může si třeba popřemýšlet o tom, jak co vyřešit, co zařídit atd. Takže to není zbytečné, alespoň z mého pohledu.

Děti jsou nejraději s dětmi. Pokud nepropadnou mobilu a později soc. sítím. Malé děti neví co je nuda. Dovedou si hrát, často i samy. Je děs mít ctižádostivé rodiče, kteří chtějí mít z děti víc, než tyto děti zmohou. Přílišná organizace dětem nadělá víc škody, než užitku. Mám také ráda nicnedělání touláním se v přírodě, nebo čtení v lehátku a děti napodobují dospělé. Místo přílišných aktivit ,společné radosti a věnování se více dětem je určitě pro ně prospěšnější a milejší.

Přestože nemám potřebu neustále vymýšlet nějaké aktivity, nikdy se nenudím. Ať pracuji, sedím, ležím, spím, ŽIJI, a to naplno. Nechápu, kde bych mezi tím našla čas na nudu. Když jsem byla dítě, nikdy mi nikdo nemusel vymýšlet zábavu, raději jsem objevovala svět sama. Naopak, vadilo mi, když mě někdo chtěl "organizovat". :-)

Já zásadně nesouhlasím. Nuda je špatná. Hlídám vnučku od narození, z důvodu nemoci matky. Občas se mnou vnučka byla, i když se matka uzdravila. Opravdu jsem byla šťastná, když nebyla ve školce, ale u mě. Nyní se chystá, od září, do školy. Nudu jsme nezažívaly, taky mám velkou zahradu, velký bazén a vše pro děti. Vařily jsme spolu, pekly, sázely...jak byla pár dnů s rodiči, vrátila se znuděná holčička. "Kde mám tablet, potřebuji dohrát hru, můžu aspoň na tvůj telefon atd." Dalo mi dost práce jí dostat do lesa, trhat bezinky, šípky atd. Aktivity, které jsme normálně spolu dělaly. Ale doma se nudí, dostala tablet a u toho vydrží. Takže nuda je špatnà. Raději plánovat aktivitu. Ostatně - mluvím i za sebe. Jsem na vesnici, nikoho tu neznám, mám nablýskaný dům, upravenou zahradu a když je hotovo, strašně se nudím a vůbec z toho nejsem šťastná. Nuda je hrob.

Již při čtení prvního odstavce mne napadlo, že vidím velký rozdíl mezi nudou a nicneděláním. Nudu považuji jednoznačně za stav a pocit nepříjemný. Naproti tomu nicnedělání může být příjemné, a dokonce užitečné, pokud si ho naordinuji záměrně. Vzpomínám si, jak jsem ve věku cca 14-15 let sedávala doma a naříkala, že se strašně nudím. Přílišné aktivitě a těm, kteří se chlubí tím, že neumí odpočívat, nefandím. Leč, každému, co jeho jest. Právě jsem si přečetla komentář Aleny T. Jsme ve shodě.

Ano, občas jsem se nudila - na různých otravných schůzích a podobně, tam jsem si bohužel nemohla vzít knížku, nebo pletení (-:, ale co jsem doma, tak nemám s volným časem žádný problém. Mám své koníčky, kterým se věnuji když mám náladu a když ne, tak se klidně a bez výčitek svědomí flákám. Občas mám spíš pocit, že den má málo hodin.

u nás jsou děti spokojené. hlavně ty cizí. tykání a jednání jako s dospělými se jim líbí. je tu stále plno.

Pozorovat hvězdy nebo si je tak sednout pod strom a pozorovat listí v koruně stromu přece není nuda, je to jen trošku lenošení s pozorováním světa kolem. Podle mě je nuda, když z přemíry organizovaného času máme najednou volnou chvíli a nedokážeme si s ní poradit. To se mi nestává, člověk musí umět chvíli i lenošit . Mám ráda naplánovaný čas pro sebe i pro vnoučata, ale dávám jim prostor pro jejich představu trávení volného času .