Nuda mizí ze života, ale je to chyba

Dolce far niente a nuda je podle paní Vratislavy Hofmanové totéž? Ta dcera z toho článku je nějaká ambiciosní matka zblblá pořady z televize a z novinových článků. Ona má ty děti tak naprogramované, že se jednou vzbouří. U babičky jsem si vždycky odpočívala od úkolů, od prací, kdy jsem musela matce pomáhat, od neustálého napomínání, zjišťování, co teď právě dělám a když jsem nedělala podle matky NIC, tak mne hned nějak zaměstnala. Moje letní pobyty u babičky byly takové jaké měla Klárka z Tajemství proutěného košíku. Lítala jsem s klukama po poli, jezdili jsme na kole nejdál, co to šlo, nejlépe na dědově kole - pod štanglou, brouzdali jsme se v potoce s husami a kačenami, skákali jsme na poli ve stohu slámy, chodili jsme sousedům na pajtl ovoce. Když jsem chtěla, tak jsem mohla jít s babičkou na pole, abych jí pomáhala při sběru okurek, vykopávání cibule a brambor, žnutí čočky. Spolužák mého vnuka chodí do školy, musí chodit na gymnásium - protože maminka to chce, musí hrát na flétnu - maminka to chce, chodí na fotbal - protože tatínek to chce, v létě se učí lyžovat na trávě - protože oba rodiče to chtějí, celá rodina jezdí na dlouhé výlety na kolech. Kluk je nejraději doma se svým strýcem a se psem a hrají si s balonem, cákají se v potoce a dělají, co je napadne. Děti se nenudí, děti mají velkou fantazii a vždy něco vymyslí, aby se nenudili, je potřeba mít je pod dohledem, ale neprogramovat je a nepoužívat k jejich životu nějaký jízdní řád.

Ráda si čtu příspěvky v této rubrice a dá se říci, že z větší části s nimi souhlasím, ale ten dnešní - o nudě - mně připadá naprosto scestný. Srovnávat chvíle, kdy je nám dobře, když se třeba jen kocháme přírodou, s nudou?! Mám dojem, že se paní Hofmanová asi opravdu nudí, když něco takového napíše. Je pravda, že děti dnes mají tolik podnětů, že často jeden druhý přebíjí, ale určitě je lepší, když mají u prarodičů nastavený alespoň rámcový program aktivit, než aby čekaly, až se "bábina" rozhodne, zda si budou hrát s dětmi odvedle, nebo pozorovat "ryby" v potůčku. Vlastně se té její dceři ani nedivím, že stále telefonicky kontrolovala, zda děti vůbec něco dělají, nebo se jen (zřejmě tradičně) nudí.

Já myslím, že nuda a chvíle nicnedělání nejsou totéž. Když se člověk nudí, není to příjemný stav. a zatímco někdo třeba to koukání z okýnka vlaku tedy může brát jako nudu, já se koukám ráda ven a pozoruji, co je kde k vidění zajímavého. Ani lenošení pod stromem nepovažuji za nudu. Ale je fakt, že dnešní děti jsou zahlcené aktivitami, že pomalu nevědí, kde jim hlava stojí a stejně si nepamatují, kde byly před týdnem. Smysluplnější by bylo, kdyby si rodiče s nimi popovídali a šli třeba na obyčejnou procházku.

Když si sednu pod strom a poslouchám ptáky a je mi fajn, není to nuda, jen přirozený relax a pohoda... Jako to mají zvířata. Pes vyhřívající se na sluníčku nedělá nic, ale myslím, že se nenudí. Nuda je, když jsem v klidu a potřebovala bych nějakou akci - tak to je dobré třeba vyrazit ven. Já mám ale klid ráda a moc akční nejsem - každý asi podle své povahy :-)

Svatá, svatá pravda a ještě jednou svatá pravda! ...občas se trochu nudit, je krásné a zdraví prospěšné.