Zaslouží si naši vzpomínku, vděčnost a úctu

Děkuji Vám všem za Vaše dobrá slova.

Vždycky je mi smutno z toho, kolik životů přišlo na zmar kvůli jednomu fanatikovi a jeho přisluhovačům. Všechny zbytečně padlé nejlépe uctíme, když už nikdy nic podobného nedopustíme. Bohužel žádné zmoudření, natož pochopení, nevidím. Díky za hezkou vzpomínku.

Tak jsem chtěla článek ohodnotit všemi hvězdičkami,ale načetla se jenom jedna.Takže za mne všechny hvězdičky.Také jsem válku nezažila,je mi 65 r.,ale moji rodiče ano a také o ní vyprávěli.Proto jsem za tento článek velmi vděčná.A plně s ním souhlasím.Uctěme všechny,kteří bojovali a padli za ukončení této války.

Jsem ráda že jsem osobně žádnou válku nezažila. A je víc než smutné, že mnozí z mladší generace ani nevědí, jak to vlastně bylo. Nebo ani nechtějí a opravdu netuším proč tomu tak je. Úcta patří přeci všem padlým vojákům,ať mají jakoukoli národnost. Děkuji za článek.

Kdyby žil můj tatínek, také bych mohla napsat jeho vzpomínky na válečnou dobu. On i jeho bratři byli totálně nasazení. Byl z 10 dětí, jen však o 3 vím že byli v Německu na nucených pracích. Historie se musí připomínat a nesmí se tato válečná doba opakovat. Díky za tento vzpomínkový článek

I když já jsem Bohu dík válku ani osvobození nezažila, můj názor je ten, že všechny ti, kteří položili svůj život v boji s fašisty ať už jsou z různých národů zaslouží naši úctu a to třeba i za 300 let od války. Byla to doposud nejstrašnější válka v historii lidstva. Je to od nás slušnost a jakýsi vděk, ale podívejte se, co se děje ?Oslavovat vlasovce, stavět jim pomík? Začít překrucovat dějiny, že tohle, nebo ono? Nelíbí se mi to. Moc hezky jste to napsala a děkuji možná za hodně z íčkařů, že jste připomněla konec války po pětasedmdesáti letech.

Děkuji, Maruško, osobní vzpomínky účastníků konce války a osvobození (tatínka a dalších) jsou velmi cenné