Smutný konec jedné vosy
Ilustrační foto: pixabay.com

Smutný konec jedné vosy

19. 1. 2020

Stalo se v létě roku 1996, jeli jsme do Malešic likvidovat pozůstalost po mé mamince.
Vyrazili jsme já, můj syn a kamarádka, myslím. Počasí bylo nádherné, obloha modrá, měla jsem na sobě lehké vzdušné barevné šaty se širokou sukní.

Při nastupování do rozpáleného poloprázdného autobusu, zrovna když jsem se chystala usednout, vlétla mi pod sukni vosa. Nikdo jiný si toho nevšiml. Během zlomku vteřiny mi v hlavě vyskočil obraz, jak zvedám sukni nahoru a v kalhotkách bojuji s bzučící potvorou za pobavené pozornosti cestujících – tak to tedy ne.
Takže jsem na vosu rychle ztěžka dosedla a snažila se ji rozmačkat pozadím o sedadlo. Než se mi to podařilo, vose se podařilo do mě bodnout několikrát, jak jsem zjistila doma v zrcadle.
Seděla jsem na vose v lehkém šoku, pálilo to jako čert a bylo mi jaksi divně, ale neřekla jsem nikomu ani slovo a tvářila se jakoby nic.

V Malešicích jsem se pak zvedla a vylisovaná vosa sklouzla na zem – ozdobila by každý herbář (vlastně vosář). Skoro je mi dnes líto, že jsem si ji nevzala na památku...

můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Seitlová
Zajímavé a od vás odvážné. Ještě, že nejste alergická a je to hodně bolestivé. Hrdinské sezení na vose.
Anna Potůčková
Tak to nevím, jak bych se zachovala já. Ale asi bych se snažila tu vosu z pod sukně dostat ven třeba i zdvižením své sukně. Článek mně rozesmál, ale samotné by mně asi do smíchu nebylo, kdyby mně něco podobného potkalo.
Libuše Křapová
Ireno, tak si myslím, že já bychv téhle situaci tu sukni zvedla. :-) O vosu bych se klidně s někým podělila :-)
Eva Mužíková
Ireno, hezký příběh, který člověk jen tak nezažije. Já sice alergická nejsem, ale jak se znám a vím, že vosí štípnutí je velice nepříjemné, určitě bych volila cestu druhou - pobavila bych raději ty spolucestující, nežli trpěla :))))
Dana Puchalská
Ireno. Napsala jsi článek,který jsem si ráda přečetla a pobavila jsem se. Nejsem škodolibá, ale chvílemi jsem se i zasmála. Herbář zvaný vosář nemá chybu.
Jana Šenbergerová
Když si představím, jak je vosí bodnutí bolestivé, obdivuji tu sílu nevěnovat tomu viditelnou pozornost. Inu, velmi prekérní situace. Přemýšlím, jak bych reagovala já. Asi bych zaječela, i když to normálně nemám ve zvyku. Máte můj obdiv.
Irena Mertová
Alergii zřejmě nemám. Hlavně jsem doufala, že vás trochu rozesměji v tom šedivém lednu - tak snad se mi to podařilo? :-)
Zdenka Soukupová
Ireno, ještě že nemáte na vosí bodnutí alergii. Asi bych to tak statečně nezvládla.
Mirek Hahn
Oceňuji statečnost !
Naděžda Špásová
Ireno, to muselo být fakt nepříjemné. Hlavně, že jste cestou neotekla. Vosy nelítostně likviduju. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.