Ilustrační foto :pixabay. com

Svou pravou identitu najdeme někdy až ve zralém věku

18. 1. 2020

Ujasňovat si, jací jsme, co se nám líbí, co je pro nás důležité a naopak, to není jen záležitost pro tenagery, hledající teprve svou životní cestu a zařazení ve společnosti.

psychika

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení:

(5.1 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 18.1.2020 11:03

Zuzko, plně souhlasím se vším, cos napsala. Ale hlavně se tím od chvíle, co jsem v důchodu, řídím. Často i na úkor "povinností". Když dnes řeknu, že něco musím, už to bývá většinou proto, že chci. Např. "Počkej, musím dočíst kapitolu, nebo musím dodělat tu barvu, nebo celý obrázek, musím si to vyfotit, musím ven" atd. Vřele doporučuji všem, kteří si pořád myslí, že si ostatní bez nich neporadí. Poradí, jednou určitě budou muset. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Kdo žije podle představ druhých, bývá na konci života nespokojený

Žil jsem tak, jak ode mě ostatní očekávali, ne tak, jak bych sám chtěl. Tuto větu ve stáří říká mnoho lidí. Nebo si něco takového myslí. Zatímco v mládí měli pocit, že je správné se přizpůsobit, s přibývajícími roky se více kloní k individualismu, ba až sobectví.

Vratislava Hofmanová, redakce

O lásce, emocích a egu

Láska. Všude na ni narážím. A dobrovolně přiznávám, že s ní mám problém. Ta pravá je prý bezpodmínečná, všeobjímající a sídlí v srdci. Čtvrtá čakra, barva červená. Být v jednotě. Se vším. I sama se sebou. Splynout. Ať se snažím jak chci, nesplynu.

Ludmila Černá

Poradci, kteří poučují. Přibývá jich a dovedou znepříjemnit život

Dám ti dobrou radu. Věděla jsem, že to takhle dopadne, měli jste to dělat jinak. Nechci vám do toho mluvit, ale děláte to špatně…. Snad každý se setkal se situací, kdy mu někdo radil, přestože o to nestál. Nevyžádané rady neradi slyšíme, ale rádi je dáváme.

Vratislava Hofmanová, redakce

„Ty to tak nebereš“

To jsou slova mé manželky. Někdy se zbytečně trápí z nepříjemných skutečností, které se jí staly.…

Jindřich Berka

Psycholožka Hana Alblová: Každý člověk se v krizi chová jinak. Univerzální rada, jak se vyrovnat s traumaty, neexistuje

Strach, pocit marnosti, beznaděje, neschopnost dívat se do budoucnosti a další psychické propady prožívají lidé zasaženi povodněmi. „Lidem v takovém stavu je důležité nabídnout naději, potřebují vidět světlo na konci tunelu," říká psycholožka Hana Alblová.

Jan Raška