Rozlétaná rodina

Dobré téma - jen si představte, vy "létající", kudy všude se pak proletíte ! :-)) Já si zas pro srandu představuji, jak bych zůstala s dětmi v hrnečku s pokličkou někde v kuchyni (jak to bylo v tom filmu o vodnících) a pak bych pořád nadzvedávala tu pokličku a do všeho jim kecala !!! :-)) :-))

Také chci svobodu :-)

Taky doufám, že mé přání bude vyslyšeno. Jsem tulačka a mám ráda volnost.

Podobné "morbidnosti" mám i ve svém životním repertoáru, takže pro mě v neděli po ránu docela osvěžující téma.

Nejste v tom sama, Hano. Mám na poslední věci člověka stejný názor. Ba dokonce, chci "létat" spolu se svým manželem společně na jednom krásném místě v přírodě. Můj syn proti tomu nic nemá, naopak. Přesto se nám líbí krásně upravené malé hřbitovy, jaké jsme obdivovali třeba v Bavorsku. Přesto, ze všeho nejvíc se mi líbí rozptýlení. A pokud se jedná o majetek, kromě bytu už žádný nemám a ani mě to netrápí. Alespoň mám méně starostí.

O mou pozůstalost se nikdo rvát nebude a budu také ráda rozptýlená a svobodná.

No mnohdy mám podobné myšlenky také. Je to součástí našeho života. Já své děti podělila, a to málo co po nás zůstane snad nepovede k hádkám!

Krásná ilustrační fotka.

Konečně něco optimistického ke čtení. Taky bych chtěla lítat a mám i místečko startu, jen aby to moje dítka dodržela. Nechci zavřít do nějaké vázy a vlastně si to ještě chci pár let promýšlet. tak ať ta zubatá si dává pěkně načas, ještě ji tu nechci. Myslím, že jediného čeho se neobávám, že by se moje dítka prala o mé pozemské statky.

Hanko, to nemá chybu. Já tedy na to ještě nemyslím a jak se znám, tak se budu snažit tady toho moc nenechat. Ať si klidně pomlouvají, po mně potopa. Morbidní mi to nepřipadá, je to ze života. :-)