Ilustrační foto :pixabay. com

Den prosincový

22. 12. 2019

Můj příběh

Autor: Jitka Chodorová

Hodnocení:

(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jitka Chodorová 28.12.2019 11:58

Děkuji všem za komentáře a povzbudivá slova.

Jan Zelenka 25.12.2019 19:43

Jitko, moc pěkná úvaha. prožijte si s manželem tyto sváteční dny jak nejlépe to půjde.

Hana Rypáčková 23.12.2019 09:22

Jitko, moc hezké rozjímání. Přeji hodně hezkých chvil vánočních i v celém příštím roce.

Danka Rotyková 23.12.2019 02:29

Jitko, moc Vám přeji, aby byl ten příští rok lepší. Z Vašeho vyprávění cítím velkou sílu, držte se.

Zuzana Pivcová 22.12.2019 17:14

Přeji Ti, Jituš, ať vše, co Tě obklopuje a co prožíváš, je to nejlepší. jaké jen může být.

Jana Šenbergerová 22.12.2019 15:03

Milá Jitko, ať příští rok klidněji plyne, ať po vílách sněžných přijdou víly něžné, ať je jenom lepší to, co bude jiné.

Jitka Hašková 22.12.2019 15:01

Moc hezké. Přeji všechno dobré do nového roku, hlavně zdraví a dobrou náladu.

Dana Puchalská 22.12.2019 14:51

I já si dovolím popřát do dalšího roku jen samé hezké a veselé dny.

Hana Nováková 22.12.2019 11:43

Hezké zamyšlení...

Anna Potůčková 22.12.2019 11:19

Také i já ve své rodině mám v prosinci příjemné dny, ale také dny smutku. Zvláštní je, že to vychází na stejný den a tím je u nás 17. prosinec. V tento den v r. 1985 se nám narodila prvorozená dcera Anička a o pár let později v r. 2013 odešel navždy ve svých 56 letech bratr mého manžela.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá