FOTO: Z rodinné kroniky autora

Trabant. Značka, které jsme byli věrni tři desetiletí

10. 12. 2019

Když vidím bazary plné aut, vzpomenu si, jak jsme kupovali našeho prvního Trabanta. Rodiče vlastnili Aerovku a na auto jsem byl zvyklý. V roce 1962 otec auto prodal a mně stačila motorka kývačka. Ale narodila se nám dcerka, a jak rostla, motorka už nestačila. Tak jsme začali šetřit na autíčko.

Můj příběh

Autor: František Schmíd

Hodnocení:

(5.1 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Kolářová 11.12.2019 21:26

Jo "trábošek" s tím byla "zábava". :-) https://www.i60.cz/clanek/detail/10795/vtipnejsi-vyhrava-boj-o-navrat

Alena Vávrová 11.12.2019 13:20

Trabanta jsme nikdy neměli a sama jsem v něm jela jen jednou a stačilo, nebudu rozvádět. Moje kamarádka říkala svému bakeliťáku "rozzuřený vysavač". Ale moc se mi líbily všecky cestovatelské počiny s trabanty D. Přibáně, to jsem nevynechala ani jeden díl.

Eva Mužíková 10.12.2019 21:26

Hezký článek.

Jitka Hašková 10.12.2019 19:59

Také jsem si užila Trabanta kombíka. Naštěstí manžel byl šikovný a celé auto byl schopen rozebrat a dát dohromady a jezdilo to. Není nad stará, jednoduchá auta.

Zuzana Pivcová 10.12.2019 19:42

Ano, náš oblíbený Trabant, před nějakou dobou tu psala sestra na pokračování, jak jezdila s Trabantem. Ten náš, nový asi v roce 1974 nebo -5. stál nějak pod 35 tisíc. Ale jen tak se v Budějovicích sehnat nedal. Pomohl mi jeden posluchač z jazykové školy, kde jsem učila němčinu. :-D

Dana Puchalská 10.12.2019 18:42

Pamatuji se, když si rodiče mé spolužačky koupili trabanta. To bylo radosti. Pravda stál asi 30 000 korun a museli na něj dlouho šetřit.

Irena Mertová 10.12.2019 13:23

My taky někdy v té době, stál ojetý 10 tis., říkali jsme mu Bohouš.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková