Foto: autorka

Záhada z dětských let

2. 12. 2019

Celý život mě pronásleduje jedna záhada. Vím, že z raného dětství si lidi obvykle nepamatují nic a z batolecího pak možná sem tam nějaké ty střípky. Dětský mozek ještě není dostatečně vyvinutý, praví odborníci. Tak proč já jsem zase, sakra, výjimka a pořád mne pronásleduje ta vzpomínka?

Můj příběh

Autor: Jana Hošková

Hodnocení:

(4.9 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Mirek Hahn 2.12.2019 09:41

Kouzlo lidské mysli...

Hana Rypáčková 2.12.2019 09:35

Jsem ráda, že si pamatuji střípky z pražského pobytu ve vile v Hodkovičkách, která sousedila se zahradnictvím. Ve čtyřech letech jsme se stěhovali do Strakonic. Neměla jse síťkovou postýlku, babička měla zkušenost, že se v ní nějaké dítě uškrtilo rozvázaným provázkem...

Libuše Křapová 2.12.2019 09:26

Zajímavé :-) Já si zase z dětství pamatuji, jak mne někdo vyhazuje do vzduchu a jak u toho nadšeně pištím. Nevím, kolik mi bylo, jen podle pozdějších událostí jsem si dala dohromady, že jsem musela být hodně maličká

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková