Jana Šimonová
28.12.2019 07:06
Co se týká oděvu a stylu oblékání, platilo, platí a bude platit i nadále ono okřídlené rčení, že šaty dělaj člověka. V jakém prostředí se člověk pohybuje, mezi jaké lidi chce zapadnout, tak se obléká. Pokud to netrefí, upadne v nemilost, stane se středobodem pomluv a třeba i obětí šikany. Věk nehraje roli. Pokud někdo žije na vsi a jednou za půl roku vyjede do města, nebude si na ten výlet kupovat hogo fogo outfit a projde městem tak, jak chodí na vsi, akorát snad v čisté verzi, trávu, seno, bahno nechá doma. Kdo žije ve městě a do vsi zavítá jednou za půl roku, přijede tam oděn podle stylu města, akorát na sebe vezme sportovnější outfit, aby si u branky nenatrhl hedvábnou maxisukni, případně aby si nezlomil podpatek na prvním kroku, nebo aby mu do tenisek za pět táců nenačural sousedův vořech. Oděv je třeba přizpůsobit postavě a stylu života, to je celé. Proto dnes se nikam do civilního života nehrabeme v bílém háčkovaném límečku, ani v pracně nažehleném kroji, denně dvě hodiny nesplétáme copy po prdel, rovněž nešaškujeme se štucem, pokud tedy nejdeme na retro párty. Naše babičky by náš životní styl konsternoval, ale pokud by jej chtěly žít, oblékaly by se jinak, než je známe. To mi věřte. Ještě dodám, že mnoho starých žen, daleko více než kdysi, je dnes psychicky nemocných, což se odráží v jejich stylu odívání. Proto se jim nešklebme a snažme se je pochopit a přehlédnout jejich nevkus. Mají totiž také právo vyrazit do ulic, stejně jako my, zdravé, štíhlé, mrštné a v kondici.
Lenka Kočandrlová
23.12.2019 17:44
Není nad pohodlí.Já zde na vsi nejraději nosím tepláky,bundu,gumofilcáky a rádiovku. Není tu nikdo,kdo by si mne prohlížel,leda kočky,ptáci a manžel. (Konec vtipu). Jedu-li do města nakoupit,tak si vezmu něco krásnějšího,ale nic se nemá přehánět,nemusí se pro módu trpět: v mládí jsem nosila minisukně,pod tím punčochy na podvazky,krátkou bundu samozřejmě rozepnutou,kozačky jen do půl lýtek, žádnou čepici ani rukavice....a bývaly docela mrazy...Tehdy mě hřálo ještě to mládí,žádné nemoci nebyly.
Alena Várošová
6.12.2019 17:25
Pamatuji si na obě moje babičky.Jedna obyčejná vždy čistá,ale taková,pravá pohádková babička v šátku.Druhá šik babička, švadlena,která šila pro další ženy,vždy vkusně a elegantně oblečená v kloboučku,přehozem na záda a také v zimě na obě ruce návlek,dáma.Maminka chodila vždy skromně a slušivě oblečená,šátek na hlavě nikdy nenosila.Já mám m=odu moc ráda,proto jsem taky do letošnho července pracovala jako aranžerká,někdy jako prodavačka,kde jsem oblékal figuríny jak ve výlohách,tak i na prodejně.Vždy a ráda jsem lidem poradila a ženy mě samy vyhledávaly.Práce mě moc bavila,ale odešla vedoucí obou prodejen,jtak jsme odešly s ní další dvě ženy. Výohy vypadají otřesně,ale to jen z mého pohledu i z pohledu lidí,kteří se o dění zajímalo.Mám své práce dost doma,taky přestárlou za 2 měsíce 95 let maminku.Ráda se oblékám a dokáží sladit barvy a kombinace oděvů za které by se nemusla stydět i vysoce postavená žena.Umět se obléct za nehorázné peníze dokáže každá,ale obléct se s vkusem,elegancí a vědět,že mi to sedne,tomu se říká umění.Nikdy nevyjdu ven,než když bych se nepodívala do zrcadla.A někdy se mi stane,že se mi to nelíbí a klidně se převleču.Mám ráda sportovní oblečení,které nechybí v mé skříni,také běžné oblečení na kombinování a i společenské oblečení.Každá žena by měla vědět co ji sluší, v čem se dobře cítí a nevypadat ve svém věku přemrštěně,jak odrostlá studentka .A proto milé dámy,nemusíte mít na sobě oblečení za tisíce,ale slušivé oblečení a velké zrcadlo. Hezký večer všem nahlížejícím..
Marta Kucharovičová
6.12.2019 13:19
Obliekanie je vec názoru. Žena musí vedieť, čo jej pristane. Písať o niečom. že je nevkusné, je odvaha a trochu aj nevychovanosť. Ak si niekto niečo obliekol, tak mu to vyhovuje a určite sa mu to páči. Pasovať sa za odborníčku, je odvážne. Nie každý má na nákup kvalitného oblečenia z rôznych dôvodov. Dôležité je všetko čisté, voňajúce jemne materinou dúškou. Ja chodím oblečená športovo- elegantne. A je mi jedno, čo si o tom kto myslí.
Elen Zajíčková
2.12.2019 12:26
Zamyšlení paní Anny mě velmi zaujalo. Děkuji za něj.
I já ráda sleduji lidi. Jak se chovají, a co mají na sobě. Především však mě zajímají ženy zralého věku. Jsem ráda, že mladistvé prvky pronikly i do našich šatníků. Je bezpochyby fajn, když můžeme stylem oblékání "omládnout" . A když u toho ještě neztratíme soudnost, a zůstaneme samy sebou. Tak je to opravdu výhra. Každá z nás má svůj oblíbený prvek v šatníku, každá z nás má nějaký styl. Bez ohledu na věk a postavení. Když k tomu přidáme dnešní nabídku a možnosti a ještě zvážíme , co je úměrné našemu věku a co už ne, tak výsledek může být uspokojivý.
Nevadí se inspirovat , ale ne jen kopírovat. Časopisy hlásají odvázanost ve všem, každý prý může všechno. A to mi vadí všeobecně. Proto i oblečení mladých je často na hraně, a ještě častěji už za ní.
Každá z nás je jiná, a to jen "naše" ,, dělá z nás originál. Není špatné se poradit, ale ne s tím, kdo za každou cenu chce prodat. Naše děti to taky myslí dobře, když radí , abychom se mladistvě oblékaly. ALE! Naše postava unese někdy víc, nežli náš věk. Na to prosím nikdy nezapomínejme. Cit pro míru věcí , tím bychom se při oblékání měly vždy řídit. A taky tím, za jakým účelem se oblékáme . Zachovávejme aspoň my starší, pravidlo, že jsou události a akce, které zaslouží slavnostní oblečení. Třeba i radost z každého dne nás může inspirovat k lepšímu kousku, nebo jen doplňku. To, jak vypadáme, svědčí o tom, jak se pak cítíme a také o tom, jak na nás reagují ostatní.
Děláme na Portálu módní přehlídky vždy s citem, elegancí . A zachováním pravidel, které bychom měly dodržovat. . Dáváme tipy na obchody, kde oblečení pro dámy zralého věku najdete, kde Vám poradí , kde se vám budou věnovat. To vše s úmyslem poradit těm, které tápou. A přimět k zamyšlení. A věřte, že není vše o penězích. Přemýšlejme , tvořme.
Přeji vám všem krásný vánoční čas.
anna spitzarová
1.12.2019 22:33
Článek o proměně životního stylu seniorek a s tím souvisejícího stylu oblékání mě docela zaujal. I když smyslem diskuze je v tomto případě patrně spíš napsat, co kdo rád nosí, nedá mi, abych se nad tématem článku trochu nezamyslela. Nejsem si především jistá, zda u starších žen nejde v řadě případů spíše o rezignaci na slušné, potažmo slušivé a věku přiměřené oblékání a také o určitou lenost zamyslet se nad svým zevnějškem a být sama sebou, než o aktivní změnu životního stylu. Nedávno jsem na stanici tramvaje pozorovala cestující a šest z deseti čekajících měli na sobě "uniformu" skládající se z džín různých odstínů modré , bundy s různými odstíny černo-šedé a samozřejmě doplné obludnou sportovní obuví. Byly mezi nimi i starší ženy a nezdálo se, že by jely zrovna někam na výlet či si zasportovat... Anebo co si myslet o staré paní, oblečené do krátké bundy, úzkých kalhot, legín či úpletových kamaší, které odhalí nohy poznamenané artrozou, uvolněné a vystouplé břicho, často objemné pozadí. Tyto přiléhavé součásti šatníku mladých podobné, byť pochopitelné, nedostatky spolehlivě zdůrazní. Je nepochybné, že by volnější sukně pod kolena nebo ony květované šaty dřívějších seniorek byly prostě o třídu lepší. Stejně tak ty různé bundy, u kterých "sedí" kapuce za krkem, který se ve stáří zkracuje a "zapadá" , není prostě oblečení, které by starší ženě příliš slušelo. To snad i ten zmiňovaný tmavý kabát by vyšel většinou líp. Stará paní oblečená do džín a bundy většinou opravdu nevypadá pěkně a úpravně. Na celkově nedobrém dojmu nezmění nic ani temně nalakované nehty, spíš naopak. Anebo zase letní "uniforma" -. kalhoty tříčtvteční nebo pod kolena, tričko bez rukávů (!), bez límečku, na nohou pantofle...Je to snad pohodlné, ale nemohu se ubránit dojmu, že to mluví o ztrátě citu pro vkus a snahy vypadat upraveně a hezky. Ano, změnil se životní styl a setřely se společenské konvence, jak se kam obléknout. Ale ony zatracované konvence a nepsané formalismy vedly dříve i ženu, která se o módu příliš nezajímala, alespoň k určité úrovni a pravidlům, jak se kam obléknout a co je ještě únosné. Málo platné, ne všechno, co je zrovna v modě se hodí pro každého a také ne pro každý věk. To myslím platí stále.
Danka Rotyková
29.11.2019 17:48
Moje babičky byly venkovské ženy se šátky na hlavě. Když se musely svátečně obléci, vzaly si pěkné tmavší šaty, třeba s krajkovým límečkem. Maminka, to už bylo něco jiného, byla švadlenou s velmi dobrým vkusem. Neměla v šatníku kalhoty, ty začala nosit až v důchodu. Parádnice je ale i dnes ve svých 90 letech. Můj šatník musel vždy obsahovat klasickou módu pro úřednici. Navíc, pro dny volna, i rifle a trička s mikinou nebo svetrem. Dnes už dokupuji hlavně toto oblečení, teď dbám na kvalitu a pohodlí. V šatníku mi nesmí chybět oblečení tzv. do společnosti. A k oblečení patří samozřejmě i vhodné boty, na těch si dávám záležet.
Soňa Prachfeldová
29.11.2019 15:55
Určitě se můj šatník liší od mých babiček. Maminka byla elegantní, šaty a kostymky na míru, sama si vše ušila i na mě. Jak mi potom scházely její výtvory , když jsem přešla na konfekci. Dnes jsou ženy ne všechny , málo ženské v oblékání. Mám ráda ženskou módu , šaty, sukně, sáčka - podle počasí ,
A zároveň i sportovní oblečení, které využívám skoro denně ať už při turistice, či akcích s pejsky. Ve skříni zralé ženy by neměl chybět společenský úbor, nepatří tam rozdrbané rifle a oblečení vhodné pro puberťáky.
dagmar Burianová
29.11.2019 10:43
Když si představím, že jsem teď skoro ve věku mojí babičky, když ještě žila, tak srovnávám. Babička chodila v šatech, pod límečkem brož,černé ortopedické boty, elastické punčochy na křečové žíly, černý kabát, černou kabelku. V zimě na hlavě šátek s kašmírovým vzorem.Úplně jiné oblečení, než mám ve skříni já. Nejsem zastánce šatů, mám raději sukně, ale nejraději nosím sportovní módu. Kalhoty, rifle, rzná trička, kvalitní mikiny, bundy všeho druhu a k tomu kvalitní kožené boty a kožené tašky. Ne kabelky, do kterých se vejde jen peněženka. Pár kousků věcí do společnosti se u mě také najde. V tom, co oblékám, si moji babičku nedovedu vůbec představit.
Renáta Pouchová
29.11.2019 09:27
Baví mě sledovat zralé ženy, líbí se mně každá upravená starší dáma. Bydlím sice v Praze, ale i přesto jich vidím tak málo!! Bohužel, většinou ty upravené, bývají cizinky. Já sama se ráda pěkně oblékám, denně se líčím a pěstuji tělo ale!! Byla jsem nedávno na několik dní v domku na vesnici, všechno je tam trochu jinak! V koupelně byla zima, v těle je cítit únava po celodenní práci, možnosti nákupu nějaké parády jsou malé, nikde žádní lidé, a tím se ztrácela i moje motivace a návyky. Přiznávám, vůbec se mně nechtělo myslet na sebe, na to jak vypadám, natož si přibarvit rty a přemýšlet, co na sebe, nebylo vlastně proč. Byla to taková svoboda, ale? Možná za pár dnů by to přišlo, avšak cítím, že prostředí i marnivou ženu semele. Potom i pohled na životní styl je jiný!!
Načíst starší příspěvky
