Řeší tam všední i nevšední problémy, hovoří spolu, vyměňují si obrázky a na potkání rozdávají lajky. A k tomu nakupují zboží a zjišťují informace o zdraví.
Jednou z nejdůležitějších funkcí, které nabízí nekonečná dálnice zvaná internet, je komunikace s ostatními uživateli. Údaje z roku 2018 dokládají, že e-mail pro soukromé účely používaly tři čtvrtiny obyvatel České republiky nad 16 let. V tomto ohledu jsme na tom lépe než je průměr v Evropské unii.
Další způsob internetové komunikace představuje telefonování přes internet. Aplikace jako Skype či WhatsApp využívají asi dvě pětiny Čechů a tento podíl se v posledních letech příliš nemění.
Zato komunikace prostřednictvím sociálních sítí láká stále více lidí. „V České republice využívá sociální sítě asi 4,5 milionů osob, to je víc než polovina jednotlivců starších 16 let,“ tvrdí Martin Mana z Českého statistického úřadu.
Podle prvních údajů, které úřad sesbíral v roce 2009, tehdy působilo na sítích 5 procent osob. Největší boom probíhal do roku 2012, kdy podíl uživatelů sociálních sítí poskočil až na 31 procent. Od té doby se růst zpomalil, v poslední době posilují řady uživatelů především starší ročníky. Podíl osob v předdůchodovém a mladším důchodovém věku vzrostl v posledních pěti letech z 10 na 28 procent. Několikanásobně přibylo i uživatelů starších 65 let, už jich je skoro desetina.
Ačkoliv by se mohlo z uvedených údajů zdát, že používání sociálních sítí je v České republice významný fenomén, za Evropou ještě stále pokulháváme. S podílem 48 % jednotlivců ve věku 16–74 let obsadila Česká republika v roce 2017 příčky pod průměrem zemí Evropské unie, který je 54 %. Nejvíce uživatelů žije v Dánsku, kde sociální sítě používají tři čtvrtiny obyvatel. Nejnižší hodnoty vykazuje Francie se 43 procenty. Pozoruhodné je, že v takovém Rumunsku, které jinak bývá v digitalizaci většinou na chvostu evropského žebříčku, používá sociální sítě 52 % osob.
Nejen sociální sítě, ale internet jako takový je stále častějším zdrojem informací o zboží a službách. Nejméně osob, které vyhledávají online informace tohoto druhu, sice stále pochází z věkové kategorie nad 65 let, nicméně v rámci této věkové skupiny tak činí 80 procent uživatelů.
K vyhledání informací o zdraví internet používá ve věku nad 16 let 52 procent Čechů. „Když se zaměříme na populaci uživatelů v důchodovém věku, zjistíme, že podíl osob hledajících informace o zdraví je nejvyšší ze všech věkových skupin, dosahuje 70 procent,“ doplnil Martin Mana z ČSÚ.
Rovněž zábava je tím, co dnešní digitální společnost na internetu hojně hledá a využívá. Hraní a stahování počítačových her se věnuje téměř čtvrtina populace, i když z nejstarší věkové skupiny na to připadá jen malý podíl. Nízké jsou podíly seniorů i co do poslechu rádia či hudby nebo sledování televize přes webové stránky.
Snad je to mimo jiné proto, že zkušenější lidé si dobře uvědomují hodnotu volného času a chtějí jej strávit i činorodějšími aktivitami než je permanentní sledování monitorů či displejů mobilních telefonů. Například dalším vzděláváním v oblasti výpočetní techniky.
Jiří Pekárek
