Za kruté totality se v sále kina Osvětové besedy v obci Podboří odehrávají taneční zábavy pro mládež, zvané Hašišbály. Sál je totiž ve dvoře místního hostince. Při samotné produkci nic nebrání podnikavé hostinské nalévat mládeži tvrdý alkohol. Alkohol se podává v decovkách! Případnou směšnou pokutu zaplatí hostinská levou zadní. Námitkám pořadatelů se vysmívá do očí. Kšeft je kšeft! Vpředu se mládež opíjí, v sále pak nastávají dramata.
Jednou se rozkřiklo, že se uvnitř perou nějací divočáci. Pořadatelské komando vniká do sálu. Trhá klubko a oba kohouti jsou za chvíli venku. Oba rváči vyletěli do sychravé listopadové noci – bez košil!
Na zábavu se dostavil malý tajemník MNV. Kapela prý musí ubrat na hlasitosti produkce. Měřítkem je podle tajemníka jakési magické zelené oko na aparatuře. Něco podobného pamatuje starší muž z rádia Telefunken, když za Protektorátu poslouchal Moskvu. Kapelník posílá představitele zastupitelstva obce do jisté oblasti lidského těla.
,,Okamžitě zakazuji pokračování zábavy!“ ječí uražený malý zastupitel. Mládež se hrne o překot do šatny. V malém prostoru nastává obrovský přetlak. Obě šatnářky, Štefinka Rendlová a Magdaléna Kašná, ocitly se v nesnázích. Dav odtlačil výdejní pult ke stěně. Uvěznil tak obě ženy. Zůstaly přišpendleny ke stěně jako exponáty ve sbírce motýlů. Kosti obou důchodkyň to vydržely. V opačném případě by agilní malý tajemník připlaval domů potokem. Kdyby se mamince Štefince, nedej bože, něco stalo a tajemníka nevylovili za zahradou jeho domku, určitě by doplaval do Černého moře! Byl by tam odeslán synem postižené! Mládež si pak po předčasně ukončené zábavě vyšetřila čas porážením popelnic a demolováním dopravních značek. V sousedním městečku zhanobily divoké hordy skleněné vitríny s portréty nejlepších pracovníků.
Taneční zábavy pro mládež byly zdrojem příjmů místních spolků, zejména fotbalistů. Šlo to tak daleko, že výpravčí a pokladník Fanouš Rendl angažoval profesionálního pořadatele. Byl to návěstní dozorce, psovod a militantní šílenec. Tento pořadatel se za stovku a večeři procházel po sále a budil všeobecný respekt!
Něco se ale musí stát.
Po několika dalších demoličních akcích po ukončených zábavách přichází nařízení. Každá žádost o povolení taneční zábavy pro mládež musí být vyfutrována seznamem deseti pořadatelů. Seznam musí být úplný, pravdivý a musí být opatřen čitelnými podpisy všech zainteresovaných činovníků.
Povídali, že mu hráli. Frekvence zábav je veliká. Hlavní organizátor a pokladník se přece nebude zdržovat nějakými podpisy. Do každé žádosti vždy napíše z hlavy deset pořadatelů a podpisy zkušeně napodobí.
A rachot pokračuje. Obyvatelé si stěžují, sepisují petice. Jeden agilní občan dokonce po akci rozbije vlastní okno, aby zmátl stopy. Je při tom zadržen policií! Hlavní pořadatel Frantík Rendl se stává štamgastem v trestní komisi při radě MNV. Když opět dostalo několik nejlepších pracovníků v sousedním městečku kamenem mezi oči rozbitou vitrínou, kalich přetekl!
Fotbalisté. Dostavte se do trestní komise. Ne jenom hlavní pořadatel. Všichni! Pic kozu do vazu! Frantík přiložil k povolovací žádosti fingované podpisy celého výboru!
V čele ,,Norimberského tribunálu“ sedí kovaný soudruh. Stejně jako mnozí hlavouni Třetí říše museli tajit svůj tajný židovský původ, tají hodnostář svůj dlouholetý pobyt v polepšovně. Je to veřejné tajemství. Teď je ale zakalen.
Předseda mává v ruce s podpisovou listinou.
,,Soudruzi, jsou to vaše podpisy?“ hřímá soudce.
Všichni přítomní souhlasí. Předseda trestní komise je ale ne zcela svěžího ducha. Stačilo přece, aby se každý člen výboru podepsal na čistý papír a porovnání obou listin by odhalilo padělatelskou dílnu. Tak tohle je v pořádku. Jedná se však o všechno. Tento tribunál rozhodne, jestli v obci Podboří budou nadále povolovány akce tohoto druhu. Výbor oddílu je vykázán na chodbu. Soud se poradí.
Poslyšte rozsudek!
Taneční zábavu povolíme pod jednou podmínkou. Přesně ve 22 hodin se dostaví hlídka VB.
Pohledem zhodnotí situaci. Bude -li všechno v pořádku, hlídka odjede a zábava může pokračovat. V opačném případě příslušníci zábavu okamžitě ukončí!
,,Má někdo nějaký dotaz?“
A tu zvedne ruku předseda oddílu.
,,Ale soudruhu, co když ti příslušníci budou ze sousední vesnice. Co když budou z Brankovic? Víte jak pořád spolu soupeříme. Co když ukončí zábavu, i když bude všechno v naprostém pořádku?“ Předseda tak parafrázoval známou poučku o psu a holi.
Tu se stalo něco nevídaného. Starý milicionář a zemitý soudruh zařval jako tur:
,,Co si to dovolujete! V naší Bezpečnosti slouží nejlepší synové a dcery tohoto národa! A ven!“
Ještě dlouho bylo pak slyšet bouchání tvrdou dělnickou pěstí do stolu. Členové výboru berou schody od zasedací místnosti po dvou. Tak to je definitivní konec. Nebudou zábavy, nebudou peníze na činnost. Nastane soumrak fotbalu v Podboří.
Taneční zábavy se pořádají dále. Nikdy se žádný ,,nejlepší syn“ na kontrolu nedostavil. Frantík Rendlů je opět štamgastem v trestní komisi a častým bodem programu.
Zasedá ale nový předseda, rozumný soudruh.
Ten s tvrdou dělnickou pěstí byl z trestní komise vyloučen. Byl totiž přistižen, kterak na hřbitově v sousední vesnici krade květiny!
