Kočka na paprice

Bezvadný příběh.

Hezké vzpomínky.

Výhružný dopis mi připomněl dávnou příhodu. Vrátila jsem později že zahrady, již se setmělo, ještě sundat venku pověšené prádlo. Jenže pár triček na šňůře chybělo. Sousedka bydlïcí v přízemí domu nám prozradila možnou pachatelku, která bydlela naproti. Co s tím, a tak dcera napsala té paní dopis, že byla viděna a podepsala se černá ruka. Donesla jej večer do patřičné schránky. Ráno visela trička opět na šňůře.

Taky jsem dělala jako dítě pitomosti – ale tohle mi přijde poněkud drsné. Důvod samozřejmě chápu.

Ach, ty puberťácké nápady! A ty dozvuky ...

No tak to je už hodně dlouho a přesto to zůstalo v paměti. Tehdy totiž měli žáci z učitelů respekt a zřejmě proto se to řešilo přes školu. Dnes se pomalu učitelé dětí bojí a stejně tak rodičů. Tehdy když jsme přišli ze školy a "žalovali na některého učitele, že nás vytahal za uši, nebo vlasy", tak rodiče to samé za náš průšvih udělali to samé. Tak mnohdy jsme se ani nepřiznali, že jsme něco provedli.