Dnešní sluníčkový den přímo lákal na procházku do přírody, ovšem rozhodnout se pro jednu z tolika možností je těžké. Zvítězila návštěva rozhledny na prosečském hřebeni, která byla před nedávnem po patnácti letech znovu otevřená. Tak balím do batůžku vše potřebné, hlavně nezapomínam na foťák, pití, na hlavu nasazuji oblíbenou kšiltovku a vyrážím.
Abych nemusela jít jednou cestou dvakrát, tam a zpět, volím jízdu tramvají do Jablonce nad Nisou. Odtud kousek autobusem do Lukášova a po vystoupení vzhůru do lesů. Míjím vězeňský areál, po chvilce se ptám na cestu pána za plotem a ujišťuji jeho pejska, že v žadném případě nejsem uprchlý vězeň, nenabízím žádné zboží a ani nepatřím k jakékoliv nezvané návštěvě. Slunce pořádně pálí, tak asi po kilometru cesty vítám stín lesa. Po krátkém stoupání dorážím do cíle, nabízí se mi nečekaná podívaná. Nová restaurace, krásné terasy, dominantní rozhledna a nádherný rozhled na okolní Jizerské hory. Jsem až dojatá. To se nedá popsat, to se musí prožít.
Aby moje spokojenost byla završena nejen duševními požitky, objednala jsem si z nabídky vepřová žebírka a nealko pivečko. Taková porce se i přes moji masožravost a vynikající chuť nedala zvládnout. Dostávám zbytek s sebou. Jsem na zbývajíci cestu domů posílená, poslední fotky a hurá na krásnou, asi čtyřkilometrovou procházku v chládku lesa.
Stále se musím zastavovat, vnímat vše kolem. Všude stromy obalené novými lístečky, kam dohlédnu mladé borůvčí, ohromné balvany jakoby jen tak pohozené, zpěv ptáků, sluneční paprsky prodírající se korunami stromů a modré nebe nad hlavou. Je mi tu tak hezky, že nikam nespěchám, chci si tu nádheru užít co nejdéle... Jediným stínem jsou stále se vracející vzpomímky na pejska Bertíka, který mne v těchto končinách tolikrát doprovázel. Nebraním se jim, několikrát na něj i mluvím, je tu tak trochu stále se mnou...
Pomalu se dostávám do údolí, posadím se na lavičku u našich rybníků, pozoruji párek divokých kachen a pokouším se vyfotit poskakujícího kosa. U domu ještě pozdravit kvítka na paloučku a pak už jen vzhůru do svého království za papoušky.
Přijměte prosím mé pozvání na toto nedělní toulání. Bertice
