Polovina úmrtí na srdeční infarkt nastává do tří až čtyř hodin po objevení prvních příznaků. Přežití a následné uzdravení závisí na tom, jak rychle se postiženému dostane léčby, připomíná kampaň Jednej rychle, zachraň život, kterou představili čeští kardiologové. Kampaň je součástí mezinárodní iniciativy.
"Zachránit život můžete, pokud správně rozpoznáte příznaky infarktu a budete jednat rychle. Okamžitým přivoláním záchranné služby zajistíte postiženému nejlepší léčbu v nejkratším čase," uvádí leták pro veřejnost.
Ročně v Česku onemocní akutním srdečním infarktem kolem 40 tisíc lidí, z nich nepřežije až 40 procent. Zemřou dřív, než jim mohou zdravotníci pomoci.
Podle předsedy České kardiologické společnosti profesora Petra Widimského je přitom u nás péče o nemocné s akutním infarktem na nejvyšší úrovni. Síť 22 kardiocenter s nepřetržitým provozem je rozprostřena po celém území. Ještě v sanitce udělá lékař EKG, když se infarkt potvrdí, nasměruje záchranku do nejbližšího centra. Tam pacientovi zprůchodní ucpanou cévu takzvanou katetrizací. Tu dostává 92 procent pacientů, Česko tak je s Nizozemskem na prvním místě v žebříčku tří desítek evropských zemí.
Problém podle Widimského ale je, že lidé příznaky infarktu podceňují a s přivoláním záchranky váhají. Změnit to má právě zmíněná osvětová kampaň. Učí poznat příznaky infarktu, k nimž patří bolest na hrudi a v levé paži, dušnost, nepravidelný tep, pocení a úzkost. U žen i pocit slabosti a náhlé únavy.
Infarkt se může rozvíjet postupně i více minut, příznaky se nemusejí objevit náhle. Kampaň proto varuje před váháním. Radí zavolat záchranku, i když si člověk myslí, že bolest není závažná, nebo si není jist, zda jde o infarkt. "Vytočte číslo 155, nepokoušejte se dopravit do nemocnice sami, nezapojujte do shánění pomoci příbuzné a nevolejte svého praktika místo záchranky," zní jasné doporučení.