Vždy přesná, slušná a rychlá. Taková je britská BBC – patrně nejslavnější rozhlasová stanice na světě. Britové jsou na ni hrdí, ostatní jí věří. Za devadesát let své existence se slavná "tetička", jak jí doma přezdívají, rozrostla v kolos, který poslouchá ve světě na 166 milionů lidí týdně. Tradici měla i česká redakce BBC, jež existovala 66 let.
Pod sloganem "všechno, co potřebujete vědět" se skrývá globální pohled a světový kontext této stanice, jejímž cílem bylo vždy informovat, vzdělávat, inspirovat, rozšiřovat obzory a podporovat kreativitu.
Sdružení výrobců rádií
Původní cíl byl ovšem prozaičtější: Když šest britských výrobců rozhlasových přijímačů založilo 18. října 1922 tuto společnost, chtěli si hlavně zajistit odbyt pro své výrobky. Ale už v roce 1927 se z akciové společnosti výrobců rádií stala národní instituce, když britský parlament rozhodl, že se z ní stane nekomerční stanice. A změnil její název z British Broadcasting Company na British Broadcasting Corporation, píše agentura ČTK.
Zakladatel BBC John Reith formoval etiku stanice – informovat, vzdělávat a bavit, která trvá dodnes a vytvořila příklad pro mnoho dalších veřejných rozhlasových stanic. Rádio si rychle získalo oblibu u britského publika, jak se u přijímačů soustřeďovalo stále více jeho posluchačů. Vyvíjel se i program: od prvního bulletinu přes první vysílání z terénu, od prvních královských zpráv až k prvnímu úderu legendárního Big Benu na vlnách BBC.
Ve 30. letech 20. století se vystavělo vysílací studio, prvního svého druhu v Británii. Vysílání se rozšířilo o sekci umění, vzdělání, zřídila se sekce zahraničních zpráv. Též se začalo experimentovat s první pravidelnou televizní stanicí pod vedením Johna Logieho Bairda.
Proti totalitní moci
Po vypuknutí 2. světové války hrálo rádio rozhodující roli v informování. Winston Churchill na jeho vlnách pronášel slavné projevy, stalo se životně důležitým pro nepočetné posluchače doma i ve světě jako zdroj objektivního a nezávislého zpravodajství. Ale nalézalo i lehčí tóny – s pomocí hudby a zábavních pořadů.
Poválečná doba byla již spíše věkem televize, který spustila korunovace královny Alžběty II. Rádio postupně přineslo nové komedie, dětské pořady, koncerty, podporu umění a vzdělání vůbec, stejně jako moderních technologií.
Dnešní služba BBC Radio zahrnuje deset národních rozhlasových stanic: BBC Radio 1, 2, 3, 4 a 5 je dostupné všem s analogovým rozhlasovým přijímačem, zbývající stanice jsou jen na digitálním příjmu. Existují též národní redakce pro Skotsko, Wales, Severní Irsko a místní stanice po celé Anglii.
BBC se řídí královskou chartou, která vstoupila v platnost v lednu 2007. Zpravodajství BBC šířené rozhlasem a na internetu je dostupné v 33 jazycích. Ve světě jej týdně poslouchá asi 166 milionů lidí na rozhlasových vlnách, přes satelit a kabelový přenos.
Československá sekce BBC začala vysílat v září 1939, během války poskytla prostor českému ministru zahraničí Janu Masarykovi k pravidelným pořadům i prezidentu Edvardu Benešovi ke spojení s okupovanou vlastí. Populární pořady v New Yorku pro BBC natáčeli Jiří Voskovec s Janem Werichem.
Po vztyčení železné opony vysílání v českém jazyce pokračovalo a informovalo o věcech v komunistickém světě zapovězených. V 90. letech pak česká sekce BBC přesídlila do Prahy a v Londýně zůstalo jen několik redaktorů. Česká redakce připravovala zhruba pět hodin pořadů v češtině. Její vysílání bylo ukončeno na začátku roku 2006.