FOTO: autor

Srí Lanka

28. 2. 2019

Můj příběh

Autor: Ladislav Melichárek

Hodnocení:

(4.6 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Danka Rotyková 28.2.2019 21:14

Díky za článek, je moc zajímavý, pěkně napsaný. Jen to dlouhé cestování není pro mne ideální.

Eva Mužíková 28.2.2019 20:20

Také jsem se těšila na fotky, ale i takto díky.

Marie Seitlová 28.2.2019 19:08

Velmi krátce napsáno, je to nádherná země. Vloni tam byl syn se snachou, dlouze povídali a viděla jsem spoustu fotek. Ty mi tu chybí, škoda.

Soňa Prachfeldová 28.2.2019 16:28

Naše jogínky tam jezdí každoročně, moc se jim tam líbí, myslím, že letenka je dražší než celý pobyt. Té délky letu se bojím. Ale snové to je .

Dana Puchalská 28.2.2019 10:59

Ano musí to tam být moc krásné. Ale i já se přimlouvám za to, aby pod článkem bylo alespoň pár fotografií.

Hana Nováková 28.2.2019 10:45

Exotika je exotika, hezké přiblížení, ale bez fotek je to takové neúplné

Zuzana Pivcová 28.2.2019 09:58

Ze Srí Lanky mám pouze ajurvédské kapsle. Ale věřím, že je to země krásná a vstřícná i k cizincům.

Olga Štolbová 28.2.2019 09:22

Hezké povídání, díky. Pár fotek by se hodilo... Asi se tam teď nevydám, ale až se podruhé narodím, pak určitě. ♥ *****

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá