Podprsenka jako symbol změn ve společnosti

No tak já si třeba podprsenku jako symbol představuji již několik let. Vždy když jdu někde po městě a vidím ty holky, jak se o sebe vůbec neumí postarat, tak si říkám, jak by se asi dokázaly postarat o někoho jiného, že? Není podle mě vůbec ve společnosti známo, že existují bezešvé zpevňující podprsenky jako třeba https://www.plaza.cz/bezesve-zpevnujici-podprsenky/

Rozhodně zajímavý článek. Díky za něj. Já se třeba u podprsenek na značku nijak zvlášť nedívám. Důležité pro mě je to, aby se mi líbila a hlavně aby dobře seděla. To je podle mě úplně nejdůležitější. Hodně mě teď například překvapila jedna podprsenka, kterou jsem zkoušela objednávat z https://lanotte.cz/podprsenky-push-up Čekala jsem, že za tu cenu nebude nic moc, ale opak je pravdou. :)

Pěkný článek o historii podprsenek byl na webu Intimidea

Pokud se podívám na značku Tisja Damen tak to je vrchol krásy a snad už nic lepšího neexistuje...pozor je tu prádlo i pro ženy nad...

Můj spolužák, známý bývalý dívkař, mi nedávno řekl, že ramínka od podprsenky, která mnohé dívky i ženy velmi zralého věku, nechávají nezakryté, se mu velmi protiví a o takovou by rozhodně neměl zájem.

Jo, dneska to prádlo, to je pastva pro oko chlipnikovo :-)

Díky za článek s pohledem do historie. Pravdou je, že ač tento sortiment je dostupný v široké škále velikostí i vzorů, neuspokojí všechny ženy. Na jedné straně se některým ani do největší velikosti nevejde to, co mají a na straně druhé, ani do nejmenší velikosti nemají co dát. Moje maminka měla prsa, že si podprsenky musela dávat šít. Pravda moc jich nepotřebovala, neboť si šila pracovní košilky z bavlněného batistu, pod prsy stažené šňůrkou. A věřte, že kdyby při práci na poli, v potu, nejen tváře, měla hledět, aby její prsa měla ten správný tvar, tak by se její podprsenka od koňského postroje příliš nelišila. Znám nejednu ženu, která i dnes, o kdysi své chloubě říká, "raději je budu nosit v teplákách, než abych se škrtila v podprsence". Myslím, že je to každého věc. Panu Honzovi Jirákovi fandím, neboť chlap který neumí rozepnout podprsenku, si ženskou nezaslouží :-) :-)

Zajímavý článek i fotografie. Je pravdou, že v současné době lze koupit kvalitní, pohodlnou a slušivou podprsenku, která uspokojí i nejnáročnější ženu. Korzet na fotografii mi připomněl milé chvíle, kdy jsme s vnukem vybírali 3 nejzajímavější plakáty z kalendáře nazvaného Alfons Mucha, které jsem si chtěla nechat zarámovat. Vnuk vybral reklamní plakát od A.M. na výrobek firmy Harner´s Corsets, na němž je nádherná rusovláska v bílé krajkové košilce s korzetem. Mám plakát v jídelně a ráda se na něj dívám a vždy vidím vnuka listujícího v kalendáři. Jsou to moje milé maličkosti.

Tak já svoji troškou do mlýna přispěji také. Když jsme začali se sestrou nosit podprsenky, tak nám tehdy svoji příhodu s podprsenkou vyprávěl náš tatínek, kterak šel kupovat podprsenku pro naši maminku. A tak přišel do obchodu a že jde koupit podprsenku pro manželku a tudíž naši maminku. Měl to být snad dárek k narozeninám, nebo svátku, což už není podstatné. A když se jej prodavačka zeptala jakou chce velikost, tak samozřejmě ji neznal a prodavačce tedy řekl, že asi stejnou jako má ona. A jak to dopadlo? Podprsenka mamince byla akorát.

S informacemi v článku souhlasím, jen bych doplnila, že tak koncem 70. let se nosily podprsenky zcela tenké, "natahovačky", u nás se stěží sehnaly, měla jsem dovezenou jednu z Rakouska. Pak se jednu dobu chodilo "ohne", čili "bez". Obdivuje to i pan Hrušínský v roli doktora ve filmu "Vesničko má středisková", jak je rád, že se ta pěkná móda dostala už i k nám. Jenže ne všem to opravdu slušelo.