Novoroční pozdrav

Díky.

Jistěže ve starším věku si více uvědomujeme cenu jedinečného ubíhajícího života, nežli ti mladí, kteří žijí v kalupu, jako my kdysi. Máme čas i více nad vším filosofovat. Jenže přijde krutá nemoc a vše je jinak. Proč tomu tak je ? Jaké to je poslání, když je člověk vystaven utrpení a jeho nejbližší trpí s ním. Kde pak nabrat sílu a nerouhat se ? Je to moc těžké někdy. A v té těžké chvíli opravdu člověk miluje bližního svého jako sebe sama. Ale za cenu oboustranné velké bolesti. To největší přání se v tomto případě nevyplní.

Krásný novoroční pozdrav. Ne moc často se s takto krásnými slovy setkávám. Pokud je bezpodmínečné, tak každé přání je splnitelné ♥ Děkuji.

Vím, že jsem něco dostala, a vážím si toho, a že něco mít nebudu, a netruchlím nad tím. Snažím se mít porozumění pro druhé, a když se mi to v některých případech nedaří, tedy jim alespoň nechávat jejich vlastní prostor. Učím se to krůček po krůčku. Děkuji.

Ano, samozřejmě si přeji splnění svých přání, ale určitě to nebudu pojímat tak filozoficky. Myslím, že bych více času proseděla, což by asi nebylo to pravé. Milovat bližního svého, jako sebe sama splnit rozhodně nejde. Jsou lidé, které nemám, ale opravdu nemám ráda. Nepřeji nikomu nic zlého, to ano, ale nic mě nedonutí sednout si nad každým přáním a dlouze o něm přemýšlet. Nejsem věřící, takže nevěřím, že lidé jsou dobří. Nicméně přeji všem do roku 2019 vše nejlepší.

Tak tomu říkám synchronicita! Aniž bych četla váš článek, vyjádřila jsem své přání, ale já ho vnímám víc jako postoj, v Otázce dne.

Pozdrav, který stojí za zamyšlení.