Kam na procházku na hory, když nechcete lyžovat

Že bych dala ten Lovoš? Byla jsem tam letos jen jednou. A rozšlapání běžkařské stopy tam nehrozí. Spíš se najdou v blátě stopy od divočáků.

Vím, že ještě před nedávnem se hovořilo o tom, kterak hoteliéři zvažují, jak nalákat turisty do svých středisek v létě, když v zimě není sníh. Teď sníh je, ale bez lyží bych do hor asi nejela. Byla jsem jednou v životě v lednu v Mariánských Lázních, ale ve vysokém sněhu se tam nedalo moc chodit, zvlášť, když začal tát. A předloni, ještě s archivem, ve Špindlu, kde napadl přes noc sníh a částečně umrznul, jsem si musela v nouzi nejvyšší koupit ráno návleky na boty.

Já chodím na zcela neznímá místa a že je jich dost. Tam ani v létě nepotkám nohu.

Ono šlapání v běžkařské stopě je bohužel dost běžný zlozvyk i na Šumavě. Přítelkyně má chalupu ve Zdíkově. A vím jak je z toho otrávená. Přitom cest pro pěší turustiku je tam víc než dost.

Právě to doporučení chodit pěšky na Jizerce mě poněkud "nadzvedlo". Vím, co jsem si tam jako běžkařka užila s chodci. Napsaný zákaz chodit ve stopě úplně ignorují. Je to i na jiných místech v Jizerkách.

Ta cesta na Praděd je z té druhé strany, ne od silnice, kde šlape spousta neturistů. V létě už je to tam jak na rušné ulici ve městě. V zimě býval na horách zákaz vstupu na běžkařské tratě. Prošlápnuté stopy chodců nejsou pro běžky moc dobré.

S dcerou jsme dnes byly jen za humny, ale byla to krása. V tom, co z lesa zbylo, intenzivně sněžilo a sníh pod nohama pěkně křupal. Protože už nemrzlo, přišly jsme domů úplně promočené, ale pěkně vyvětrané. Z uvedených tras znám jen dvě. Tu beskydskou a jesenickou. V zimním čase jen tu jesenickou. I když u nás o Vánocích sněží, běžkařskou stopu jsme ještě neviděli. Začíná tát.

Nejhorší je, když chodci šlapou v běžkařské stopě. To je opravdu pro běžkaře horor.