Obložené chlebíčky nejsou česká specialita
Ilustrační foto: pinterest.com

Obložené chlebíčky nejsou česká specialita

30. 12. 2018

Když se řekne obložený chlebíček, mnoho lidí si s ním spojí výraz: česká klasika. Jenže jde o mylné tvrzení, i když je velmi často používané. Náš tolik milovaný obložený chlebíček, symbol oslav všeho druhu, totiž vesele baští i jiné národy, a to v mnoha různých podobách a úpravách.

Když se před více než sto lety v lahůdkářství u Paukerta začaly prodávat plátky veky ozdobené šunkou a sardelovým očkem, byla to velká novinka a Pražané na ni chodili jako na exkluzivní lahůdku. Postupně ji začali prodávat i v dalších podnicích a čím dál více lidí si ji začalo samo připravovat doma. Obložené chlebíčky se vydaly na vítězné tažení českou gastronomií a byly od té doby populární za všech režimů a ve všech společenských vrstvách.

Chlebíčky se nosily do práce jako pohoštění na schůze. Připravovaly se doma, když měla přijít návštěva. Staly se nedílnou součástí Silvestrovských oslav a rodinných slavností. Trošku namále měly pouze v devadesátých letech minulého století, kdy Češi podlehli představě, že vše, co je nové a zahraniční, je lepší, než to tradiční české. Místo lahůdkářství a mléčných bufetů, ve kterých se chlebíčky zpravidla prodávaly, vyrostly podniky s názvy bagetérie, cafetérie či fast food a do takových zdánlivě obyčejné chlebíčky neměly přístup. Ale netrvalo dlouho a začaly znovu vznikat tradiční české bufety a cukrárny a to znamenalo znovuvzkříšení obložených chlebíčků. Nyní jsou na ně Češi hrdí a velmi často v souvislosti s nimi používají výrazy: tradiční a typicky české.

Ovšem, pozor, opatrně s nimi. Historik Martin Franc, který se zabývá historií stravování, upozorňuje: „Obdobu našich obložených chlebíčků najdeme ve Skandinávii a podobají se jim i některé lahůdkářské produkty z Rakouska. Jde o různé variace na sendviče známé z anglosaských zemí. Ale je pravda, že typické obložení, jaké používáme u nás, tam nepotkáme.“ Nicméně, rozdíly nejsou tak velké. Většinu sendvičů tvoří bílý chléb a na něm naskládané různé věci: šunka, salám, sýr, vejce, zelenina, vše na základu z nějaké pomazánky či majonézy.

Zřejmě už nikdy nikdo nedokáže rozklíčovat, proč se právě obložený chlebíček stal tak oblíbeným a rozšířeným. Jeho podoba se však měnila podle toho, jaké potraviny zrovna byly levné a dostupné. A tak například v poválečné době a v padesátých letech se na obložené chlebíčky velmi málo používala vejce, protože ve městech byla nedostatkovým zbožím.  

Později zase lidé začali ustupovat od majonézy a začali preferovat zdravější podobu chlebíčků. To znamená bez majonézy či jiného základu ze salátu, ale třeba pomazané tvarohem či jinou takzvaně lehkou pomazánkou a doplněné větším množstvím zeleniny. Variant je mnoho, ale přesto se většina lidí shodne v tom, že ten klasický český obložený chlebíček musí tvořit kromě základu v podobě majonézy nebo pochoutkového salátu, šunka, vajíčko, okurka a kousek sardelky.

Pravdou je také to, že obložený chlebíček je jdnou z potravin, která ve společnosti dovede vzbudit velké vášně podobně jako třeba bramborový salát. Jaký je ten správný? Kdo ho připravuje nejlépe? Co do něj patří a co do něj nepatří? Silvestrovské oslavy se blíží. V mnoha domácnostech to bude znamenat přípravu obložených chlebíčků. Nebude od věci si přitom připomenout, že už je známe více než sto let, ale také to, že rozhodně nejsou něčím, nad čím cizinci žasnou.

Ale úplně nejdůležitější bude vyvarovat se vět typu: Vy tam nedáváte majonézu? Vy dáváte sardelové očko? Aha, my ne, my sardinku. Jé, chlebíček se salámem? My dáváme zásadně šunku….

gastronomie
Hodnocení:
(4.8 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Je jedno, kde se vyrobil první " obložený chlebíček" a jakou měl podobu. Je ale pravda, že pokud jsem četla či viděla, takové , jaké se připravují u nás, jsou asi jedinečné. Mají mnoho variant, ale základ je vždy stejný. Před pár hodinami jsme s přítelkyní spořádaly talíř chlebíčků a s trochou šampíčka jsme oslavily Silvestra. Nevím, co jedla na schůzích všeho druhu paní Halátová, ale my měli vždy chlebíčky, které se objednávaly v lahůdkářstvích předem. Ještě jsem nezažila žádnou rodinnou nebo podnikovou oslavu bez chlebíčků. Jako dítě jsem se těšila na výlet do Prahy hlavně kvůli chlebíčkům z Koruny, kde měli také výborné párky. Tak, sláva chlebíčkům !
Dagmar Bartušková
Chlebíčky mám ráda jak domácí, tak kupované. Na ceně nezáleží, když mám na něj chuť, tak si ho koupím. Před příletem domů moji mladí vždy volají, že už se těší na moje jedinečné vajíčkové chlebíčky. Ani nevíte, jak mě to těší. :-)
Zuzana Pivcová
Jednou jsem v městském autobuse vyslechla náhodně hovor dvou mladých dam, asi bývalých spolužaček. Jedna vyprávěla, že byla na práci myslím v Kalifornii a tam pomáhala v restauraci. Jednou na nějaké oslavě připravila zřejmě věrohodné české obložené chlebíčky, které měly velký úspěch. Pokračovalo to tak, že jí majitelé vyhradili jeden den, kdy nabízela své chlebíčky. Úspěch rostl. Říkala své kamarádce, že se zanedlouho do USA vrátí, ale s chlebíčky už bude podnikat sama. Jinak, v Praze jsou ceny chlebíčků vysoké, avšak hodně rozdílné. Nemluvím o nějakém luxusním lahůdkářství. Ale třeba Albert na Chodově má před prodejnou rychloobčerstvení a tam jsou za 16 nebo 17 Kč, zatímco kavárna - cukrárna Hájek-Hájková, kterých je mnoho, za 27 až 29 Kč.
Elena Valeriánová
Musím se smát, paní Halátová, ta je prostě nad věcí. Nic jí nejde pod vousy. Tak si hezky užijte chlebíčky v jakékoli podobě.
Jitka Caklová
Nemám svět procestovaný, tak nemohu posoudit, jak se na tom má obložený chlebíček tam, či onde, ale věřím tomu, že je to česká specialita. Ve velkém jsem obložené chlebíčky nikdy nekupovala, v žádné době to nebylo dostupné. A když finanční stránku porovnám dříve a nyní, tak po vyučení, před padesáti lety, jsem si za měsíční výplatu mohla koupit 326 chlebíčků á 2.30 Kčs a dnes z měsíčního důchodu, 558 chlebíčků á 18.- Kč, stejného složení, ale poněkud horší kvality. Možná kdyby dnes ve výrobnách pracovaly dělnice za 750.- Kč měsíčně, jako já tehdy v pekárně, možná by byly i dnes levnější. Moc tomu ale v dnešním byznysu nevěřím. A co se týče příspěvku paní Halátové, tak mě nechává v klidu. Ona to tak prostě má a tudíž nemám potřebu na ni reagovat. Je to o mém přístupu k odlišnostem, ať si to má kdo chce, jak chce ;-)
Věra Halátová
Výraz "česká klasika" je tak něco stupidního. Historii výroby chlebíčků v ČR se dočtete na Wikipedii. Chlebíčky se nenosily do práce jako pohoštění na schůze. Ani "se" doma nepřipravovaly. Na Silvestra jela matka do lahůdkářství v Brně na Lidickou ulici a přivezla krabici chlebíčků nebo obložené mísy. Dnes ráno jsem četla nějaký článek také od nějaké paní Hofmannové, kde zase píše, že Vánoce nejsou české. Nevím, kdo pana Paukerta na začátku dvacátého století navedl, aby začal chlebíčky vyrábět. Obložený chléb nebo obloženou housku dostanete na benzinkách v Německu i třeba v Norsku. Ta obloha je ale jiná a jiné bývá i to pečivo. Nechť si paní Hofmannová vydělává na živobytí tvrzením a popisování čeho chce, já mám ve špajzu veku, v ledničce chlebíčkový salát, okurky jsem si naložila v létě - až se zima zeptá - vejce, šunku, uherák. A budu dělat chlebíčky i pro syny, přece nebudu kupovat v Kauflandu jeden chlebíček přes dvacet korun a ošklivý a oschlý. A ta paní, co píše o "mlíčňáku" v Brně, tam taky dělávali chlebíčky. Když mi bylo asi pět nebo šest, tak ve Veselí nad Moravou na nádraží prodávali jeden chlebíček za korunu, ale byl sýrový a s rajčetem. Přece nebudu na Silvestra polykat chleba se sádlem a cibulí. Štědrovečerní kapr také není český, pochází původně z Malé Asie. No a co, co je vlastně původní? To příjmení Hofmannová, taky není české.
Dana Kolářová
Čí jsou chlebíčky? Naše! A nejlepší bývaly v bufetu Flóra.
Jana Slavíková
Výborné chlebíčky bývaly leckde. Na humrové jsem jezdila do Karlových Varů. A jak píše Elena, nejlepší jsou domácí, trošičku oschlé se zbytkem šampáňa na Nový rok ráno, nebo spíš dopoledne :-)
Dana Puchalská
Ano Ivano,na Korunu jsem zapomněla. A pak ještě v Metru na Národní.
Jitka Hašková
S chlebíčky podobnými našim jsem se setkala pouze v Kodani, dále na severu Evropy jsem nebyla . Někteří cizinci opravdu žasnou. Moje kamarádka Američanka, která v Praze žila asi rok, na ně s láskou vzpomínala, když jsem ji navštívila v Melbourne.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA