Moje nezapomenutelné vánoce

Tak teď se ti povedlo mě rozbrečet. Je to smutné, když se takhle chovají ti, kteří mají léčit. Náš otec umřel 9. prosince a v nemocnici v Žatci se chovali podobně. Naštěstí taky netrpěl dlouho.

Vím, že zdravotnický personál bývá dost drsný. Chápu, že nemohou žít život s každým pacientem. Ale to je něco jiného než neúcta k člověku. Bohužel až na výjimky podané stížnosti nepomohou. Díky, že ses rozhodla to napsat.

To je moc a moc smutný. V nemocnicích mají být ti, kteří se o pacienty starat CHTĚJÍ. A ne aby tam chodili jen do PRÁCE.

Evi, moc smutné. Já na téma Vánoce ani nic psát nebudu. Poslední roky se mnou tato data mávají. Pro sebe bych je nejraději zrušila.

Evi moc pěkné a dojemné. Znám tyto praktiky pouze z vyprávění a vždy jsem nad tím kroutila hlavou. Jak se mohou lékaři a sestry takhle chovat k pacientovi, byť je to starý člověk. Pokud tu práci nechtějí dělat, tak ať jdou dělat jinde. Já měla to štěstí, že tatínek i maminka byť byli v nemocnici často, tak vždy se k nim lékaři i sestry chovali moc pěkně.

smutný ,životní příběh , určitě tam nahoře má klid, mír a pohodu..

Evi, moc smutný příběh, se slzami v očích jsem si vzpomněla na mou maminku a nemocnici v Ostravě. Zkušenost také špatná.

Evi, mám oči plné slz. Taky mám podobné zkušenosti s lékaři v nemocnici Jeseník, když umírala maminka a po dlouhých letech tatínek. Šťastný člověk, který večer spokojeně usne ve vlastní posteli a ráno se zjistí, že ve spánku odešel.