Vánoce? Jak zapomenout, když nemohu?

Děkuji všem za příspěvky, ve kterých je mnoho smutku i pravdy.Osud má v našich životech vždy dvě tváře a je jen na něm, kterou nám zrovna nastaví. Cítím se všemi, jejichž srdce byla zasažena bolestnou ztrátou blízkého člověka v to jakoukoliv roční dobu a o vánocích zvláště. Někdy se rána v srdci trochu zacelí, někdy je to hodně bolestné navždy. Žijeme život s nejbližšími a když nás někdo z nich opustí ač víme, že tu nikdo není napořád, vždy je to hodně bolestné a nikdy nemůže být zapomenut.Vždy nám zůstanou alespoň vzpomínky....

Vím co je to ztratit někoho blízkého zrovna o vánocích. Mamimku jsme pochovali 23.prosince 1994 a věřte, nebyly do šťastné a veselé vánoce. Přesto, že to je již tolik let je mě v tento den velice smutno a vzpomínám na všechny vánoce prožité s mamimkou.

Moc smutný příběh.Ale i takto krutý osud může být.Je to o to horší,když se to stane v tak významné svátky,jako jsou Vánoce.

Velmi smutný příběh, ale do soutěže patří.

Ten následující rok byl moc smutný,hlavně pro maminku.Já jsem se vdala a dva roky po těch nejsmutnějších vánocích se mi narodila dcera,akorát si vybrala úplně konec roku,po smutku přišla radost.

Také jsem prožívala Vánoce plné smutku.Opravdu se nedá nikdy zapomenout. Přesto přeji Všem klidné Vánoce.Život jde dál a vzpomínky zůstanou, ale už tolik nebolí.

Bylo mi 20 let,jela jsem navštívit o rok mladší sestru do nemocnice,že je nevyléčitelně nemocná jsme věděli asi 4 týdny.Už jsme se ale nesetkaly,přišla jsem doslova několik minut poté co zemřela.Já to musela říci rodičům.Ten rok jsme vánoce neslavili,nemám je ráda.

Smutný příběh, něco mi to připomíná, ale bylo to necelý měsíc před Vánocemi a k tomu 2 malé děti.

Opravdu smutný příběh.

Tragedie. Mnoha lidem nepřipsfají Vánoce vůbec veselé.....