Když jsou nákupy utrpením

Souhlas, mužského na nákup dámského oblečení nebrat! Nikam, ani do pidibutiku! Příslib jeho usazení v kavárně je jen chiméra.

Nikdy jsem netušil ,že budu vystreslej z nákupu. Stalo se ve velkém nákupním středisku naproti Kotvě/ byly zde bývalé kasárna/. 10 minut a padal jsem ven...To víte my z vesnice.

Když už musím jít nakoupit, jdu nejradši sama. S přítelem tak nanejvýš pro potraviny, případně pro oblečení, pokud on požádá jednou za rok mě. S výběrem oblečení radit nepotřebuji, s kamarádkou jdu raději na kafe.

Myslím, že na toto téma jsme tu už debatu vedli, ale nevadí. V Praze je pochopitelně nákupních center spousta, v každém obvodě jedno až dvě určitě. A vyrůstají nová. Přitom výběrem obchodů se liší minimálně. Jinak ale po stránce psychologické je to "vymakané". Zkrátka pobyt pro celou rodinu. Obchody, občerstvení všeho druhu, multikina, dětské koutky. Jen aby se tam strávilo co nejvíc času a co nejvíc utratilo. Vidím to na Chodově, kde bylo centrum otevřeno myslím 2005 a na jaře letos dokončeno rozšíření. Od pohledu je to nóbl, každý si může říct: Jsme na úrovni. Jenže levnější občerstvení bylo zrušeno a nově otevřené je vesměs mnohem dražší, a to není žádná restaurace s obsluhou, nýbrž objednané jídlo na tác a odchod do prostoru v halách. Také oblečení je v té nové části vesměs západních značek, u nichž nejsou ve výloze ceny. Takže pro běžné zákazníky ne. Tyto chodby jsou prázdné a uvnitř obchodů postávající prodavačky. Takže tam hluk nehrozí. :-D Osobně také nenakupuji příliš ráda. Ne, že bych procházela a všechno prohlížela. Když mám pocit, že něco potřebuji, jdu, ale už mám tipy na některé obchody, kde mě nebudou děsit dětské velikosti. Muže s sebou žádného nemám, ale vidím to na cizích, jak většina trpí, zatímco manželka vybírá a zkouší.