Polsko je pro většinu Čechů velkou neznámou

Musím přiznat, že navzdory tomu, že žiji celý život na česko-polské hranici, Polsko mě stále něčím překvapuje. Většinou příjemně.

V Polsku jsem byla jednou v životě, asi před 30 lety, na drancovacím zájezdu do pohraničí. Bundu, kterou jsem si odtamtud přivezla, ještě mám. Jinak ho znám jen z válečných dokumentů a cestopisných reportáží.

Ano, Polsko je nášeho města soused a jezdíme tam na nákupy pro vše. Od skvělého a stále čerstvého masa. O ceně ani nemluvě. Můžu hrdě prohlásit, že oni mají skutečně tržní hospodářství, u nás je to bezhlavá tržní zlodějna na všechny produkty!! Kdo nevěří, má možnost si sám v Polsku ověřit.

Bohužel jsem v Polsku byla jen jednou na krátké družební návštěvě ve městě Bolków s naším pěveckým sborem.

Polsko je velká země, ze které jsem toho prozatím mnoho nepoznala. Před několika lety jsem navštívila Osvětim a Březinku a nelituji. Kromě toho, co jsem očekávala, jsem byla překvapená obrovskou návštěvností těchto smutných míst z řad mladých lidí a jejich úžasným chováním. To jsem nečekala.

Ano,Polsko nebývá tak turisticky frekventovaná destinace. A o těch milionech padlých, se nikde moc nemluví. Přitom je tam krásně. Moje přítelkyně a bývalá kolegyně se narodila v Pomoří. A když tam jednou za rok jede,tak mi pokaždé vypráví.A je fajn,že se tam my,Češi dokážeme docela snadno domluvit.Pradědeček (manželův) se narodil v Polsku.

Já jsem byla několikrát ve Štětíně, ale už je to dlouho Také krásné město.

O Polsku a hlavně 2. světové válce vím nejvíc z archivní dokumentace a také jsem s polskými kolegy studovala v kurzech němčinářů v NDR. Ale přiznávám se, že jsem tam nikdy nebyla.

Ráda bych připomněla důležitou věc, a to, že za druhé světové války zahynulo 20 milionů Poláků. To se moc nepřipomíná. Před válkou jich bylo 60 milionů.