FOTO: autorka a archiv obce

Jak šel čas v Roudnici nad Labem

23. 9. 2018

Můj příběh Soutěž - Jak šel čas

Autor: Alena Tollarová

Hodnocení:

(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Věra Lišková 25.9.2018 20:24

Nečekala jsem tolik fotek, je to zajímavé srovnání, jak se město změnilo a je stále krásnější. Nemá to chybu.

Hana Polednová 24.9.2018 16:41

Álo, nádherné fotky. Obdivuji tě, jak jsi dokázala fotografie seřadit do takové velké fotogalerie. Skvělá práce.

Jana Šenbergerová 24.9.2018 15:54

Na náměstí se zámkem jsem byla před lety s kamarádkou v cukrárně a ve vinotéce jsme koupily nějaké dobré víno. To se ti moc povedlo.

Naděžda Špásová 24.9.2018 14:29

Roudnici trochu znám, dcera tam studovala. Dobře napsané a pěkné fotky. :-)

Dagmar Bartušková 24.9.2018 12:11

Álo, tak trochu znám Roudnici díky Tobě. Líbilo se mi tam. Teď čtu zase zajímavý článek, a jsem ráda, že jsi to okno otevřela.

Hana Rypáčková 24.9.2018 08:44

Na srovnávací fotografie se moc ráda dívám... Hezky jsi to zpracovala...

Dana Kolářová 24.9.2018 08:39

Alenko, děkuji za odpověď. Ochutnat by se mi líbilo. :-)

Jana Kollinová 24.9.2018 08:16

Skvělý článek. Prošla jsem se neznámým městem, které mi přiblížily fotografie s popisky, díky nímž jsem věděla na co se dívám. Děkuji průvodkyni za příjemný zážitek.

Marie Bartošová 24.9.2018 01:37

Vím, že před vím patří čárka, ale kam se mi ztratila, nevím! Ale aspoň připíšu, že vím, co musela Alenina série dát práce a zabrat času. Smekám.

Marie Bartošová 24.9.2018 01:31

Mám ráda srovnávací fotografie, prohlížím si je, i když neznám autora. O to víc mne zaujaly tyhle Aleniny. Také článek. Tak teď už něco o městě, kde jsem nikdy nebyla vím. Díky, Aleno!

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková