Sovy nebo skřivani. Komu se žije lépe?

Ivana K. má pravdu. Tohle téma jsme tu probírali (y) před 4 léty 17.7.2014. "Není nic staršího, než včerejší noviny".

Vlastně nevím co jsem. Večer bývám vzhůru běžně do půlnoci a ráno jsem kolem sedmé už venku z postele, a v pohodě. Sedm hodin spánku mi bohatě stačí.

Večer jsem často sova a ráno skřivan. Ráno se budím mezi šestou-sedmou a večer, se sklenkou vína nebo kafem, čtu, pořádám fotky, hledám recenze filmů, které bych měl vidět nebo plácám něco ze samotvrdnoucí hlíny atd. Myslím, že zanedlouho bude výsledkem chronický spánkový deficit. Ale ještě pár let co budu chodit do práce.... a třeba to pak v důchodu dospím :-)

Jsem sova, přesto mě ponocování nesvádí k neřestem ani chmurným myšlenkám. Chmurné myšlenky naopak mívám po ránu, pokud jsem vůbec nějakých myšlenek schopna. Večer se zklidním, jsem v pohodě, užívám si ho.

Špatná zpráva je ta, že ani jeden z těchto "ptáků" nerespektuje biorytmy lidského těla. Asi bychom se všichni potřebovali více polidštit. I když jsem sova, jakmile ráno otevřu oči, ranní světlo mě bezpečně vytáhne z postele a jsem čilá, i kdybych šla spát až po půlnoci. Naštěstí mám vedle sebe také sovu, takže žádný problém.

V životě jsem se setkala několikrát s nepříjemnou kritikou mé osoby. To když jsem v mladších letech o sobě řekla, že mám problém ponocovat. Dnes už jsou naštěstí lidé více informovaní a tolik nás "jiné" nekritizují. Myslím, že oběma skupinám se žije téměř stejně, obě mají své výhody i nevýhody.

Jedna americká nervová klinika uveřejnila dotazník Sovy/Skřivani. Web kliniky už není. Dotazník jsem částečně přeložil a stáhněte si ho z mého Dropboxu. https://www.dropbox.com/s/3q417dmkjtajybd/Sovy%20a%20sk%C5%99ivani.pdf?dl=0