Umí si mládež vychutnat radosti všedních dní, když je pohlcena mobilní technologií?
Ilustrační foto: pixabay.com

Umí si mládež vychutnat radosti všedních dní, když je pohlcena mobilní technologií?

17. 9. 2018

Dnes jsme obdržela jeden moc zajímavý mail. Nedalo mi to, a tak bych se s vámi chtěla podělit o jeho myšlenku. Nepředpokládám, že tento příspěvek budou číst mladí, měla bych totiž obavu o jejich zničenou bránici při neutuchajícím smíchu.

V mailu byla fota ukazující průběh dne mladých lidí dnešní doby. Nic proti tomu – posezení s kávou, odpočinek na lavičce, sledování sportovního utkání, večeře s kamarády, soukromé posezení s přítelem, vínko s kamarádkou, návštěva galerie, jízda autem městem a přírodou a nakonec malý hoch v kočárku držící moderní mobil.

Nepochopila jsem, jaký život žijí dnešní mladí lidé, protože u žádné z fotek, které zachycují mladé lidi, není možno poznat, zda si vychutnávají tu příjemnou atmosféru u dobré kávy či večeře s kamarády. Přeci, když jdu na nějaký sportovní zápas, sleduji jeho průběh, případně fandím, což mi připadá logické. A když navštívím galerii, tak zajisté za účelem prohlédnout si avizovanou výstavu. Pokud jdu s přítelem sednout si na skleničku, tak se věnujeme sobě, jsme rádi, že jsme spolu. S kamarádkou trávím čas proto, že jsme si blízké a chceme si v této uspěchané době popovídat. A ta poslední fotka, asi matka by si zasloužila pořádně vynadat, nechat malému dítěti v kočárku mobil s hrou, aby měla od něj pokoj. To je to nejhorší, co ve výchově může máma udělat.

Ale omyl, na všech fotkách jsou totiž mladí hlavně s mobily nebo tablety, kterým se neustále věnují, jako kdyby jim snad mělo něco životně důležitého utéct. Takže všechny denní aktivity mladých jsou k ničemu. Nesetkávají se s kamarády, ale pouze jsou s nimi v hloučku a v tichosti, no občas někdo promluví, když je něco zajímavého na netu. Pokud někdo přeci jen mluví, ostatní ho stejně neposlouchají a neodpovídají. S přítelem sedí v kavárně a koukají do mobilu, stejné je to i s kamarádkou, neustále sledují mobil. I při sportovním utkání stojí v hučícím davu a zírají do mobilu. Co to má za smysl? To mi hlava nebere.

Žijeme reálný život, ve kterém je kolem nás mnoho krás, které stojí za to zhlédnout, se kterými bychom se měli seznámit. Máme spoustu přátel, se kterými se čas od času setkáváme. Ale čekají na nás i různé nástrahy, třeba jen na přechodech pro chodce, kdy jsme zahloubaní do mobilu a je nám zcela jedno, zda něco jede či ne.

Mladí probuďte se, nic vám neuteče, nejste filmové hvězdy z Ameriky čekající na zavolání agenta s novou rolí za miliony dolarů. Žijete obyčejný život, i když dost technicky odlišný od naší doby. Přejeme vám pokrok v této oblasti, i my se ho snažíme využívat, slouží nám, ale vše s rozumem.

Proto žádám vás, seniory, kteří mají své vnuky, třeba i pravnuky, aby na ně apelovali a snažili se, pokud to ještě půjde, vtáhnout je zpět do reálného života.

Život je hodně krátký, abychom ho mohli promarnit jen zprávami, drby, hrami a nevím, co ještě tyto chytré mobily poskytují, ale skýtá nám reálné, často krásné a nezapomenutelné momenty. Co by za tyto možnosti dali ti, kteří jsou třeba slepí, upoutaní na lůžko nebo na smrt nemocní, v bolestech neznajíce dne a hodiny, která bude jejich poslední. Nabádejte své nejbližší, aby nenechali život protéct mezi prsty a užili si všeho, co nám nabízí.

A na závěr jeden citát od vzdělaného, světově známého učence:

„Obávám se dne, kdy vývoj technologie předčí vzájemné lidské vztahy. Potom svět bude mít generaci idiotů.“  Albert Einstein

 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Když si při snídani otevřu íčko, nejsem mnohdy schopna od počítače odejít..,.stal se ze mne závislák, tak co bych měla vytýkat mladým.....
Jana Kollinová
Článek se mi líbí. To, že mobilní technologie pohltily mládež je z mého pohledu zcela normální adaptací na dostupnost tohoto produktu. Když se na to podívám z pohledu seniorky tak jsem vděčná vnoučatům, když mi pomohou s nějakým komunikačním zádrhelem v PC nebo mobilu a budu ráda pokud budou lapat vše dostupné a poznatky se mnou sdílet.
Libuše Křapová
oprava ... jedno z měřítek...
Libuše Křapová
Hanko, prosím, řekněte mi. Znáte nebo slyšela jste někdy při nahlédnutí do celé historie lidstva o době, kdy si starší libovali, jak je mládež dobře vychovaná a má před sebou skvělou budoucnost? Pokud já vím, tak nikdy nic takového neexistovalo. Vždy si starší generace na mladé stěžovala. Dokonce je to bráno jako jedno u měřítek, že stárneme. Komu mladí lezou na nervy, nepatří mezi ně a je starý. ***O tempora, o mores!*** "Jaké to časy, jaké to mravy!" povzdech, lamentace nad tím, jak jsou časy a mravy pokleslé a kam to všechno došlo. Autorem výroku je údajně Marcus Tullius Cicero (106–43 př. n. l.) , římský politik, řečník a spisovatel.
Zuzana Pivcová
Já jsem třeba před pár dny, ještě v jižních Čechách, sledovala manželský pár asi tak v mých letech na terase cukrárny. Oba měli před sebou mobil, seděli k sobě takřka zády a neřekli si ani větu. Takže to není výhradně záležitost mladých. Naproti tomu tam u řeky byla spousta aktivit speciálně pro děti, kterým připravovali program mladí. Taky v táborské zoo byli do práce a provozu zapojeni skoro samí mladí. A v Kreativním centru, kde je naše redakce? To už ani nemluvím, co všechno podnikají. Oni mají totiž velmi široký záběr, neříkám, že do detailu, ale zvládnou toho hodně, i vedle toho mobilování. Připomíná mi to kdysi jednoho mimořádného kluka na němčině. On si při hodinách pořád něco maloval, tak jsem ho chtěla nachytat a vynadat mu, ale on vždycky věděl, o co jde, a uměl. Prostě zvládnul obojí. :-D
Mirek Hahn
Podobně hodnotila předešlá generace situaci v době, kdy mládež kdekoli vrtěla v ruce Rubikovou kostkou. Jsou to jen nové, masově rozšířené, elektronické hračky. Pořád ještě potkávám mladé lidi, kteří šlapou s batohem na zádech Vysočinou, jezdí na kole, hrají fotbal nebo volejbal atd.
Naděžda Špásová
Ten článek měl být někde jinde. Apelace k probuzení je trochu mimo mísu. My už jsme dávno probuzení. Nabádat své potomky taky nehodlám, jsou dospělí, tak ať se starají. Jinak souhlasím s Ivanou.
Blanka Macháčková
Souhlasím s Ivanou.
ivana kosťunová
Nevím, jestli zrovna toto je průměrný vzorek dnešní mládeže. Já znám mladé lidi trochu jinak, ano, ve zvýšené míře využívají moderní technologie, ale zajímají se dění kolem sebe, studují, mají své koníčky... Myslím, že to s nimi není tak zlé, nemůžeme přece chtít, aby se vývoj na určitém bodě zasekl a dál už nic. :))
Irena Mertová
No ano, někdy si představuji, co by se asi stalo, kdyby to najednou vše přestalo fungovat.... to by bylo probuzení ...:-))

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.